ZVON – středa 22.7.2015. Letní žár dostoupil vrcholu, slunce se opírá do svahů a nemilosrdně pálí. Nejen lidé, ale i skály se potí. Prý že bychom měli jít na koupaliště máchat si v něm koncovku, říkají ti “rozumní”. A my odpovídáme: ” Kdy jindy lézt než teď? Až bude pršet, tak to nepůjde….”. Vyřážíme tedy na Zvon, skalní legendu, která se nikdy neomrzí…

Tvarová dokonalost Zvonu sice utrpěla výlomem mohutného bočního bloku v roce 1998, čímž byla částečně narušena silueta připomínající rozkomíhaný zvon nakloněný ve zvonici do své největší úvratě, přesto je Zvon skalou impozantní, ojedinělou. Skála ( a výstup na ni ) je pomyslně rozdělena dvěma policemi a z jejího vrcholu tak lze pohodlně pozoroval snažení dalších lezců pod sebou….třeba i takto netypicky, s patami nad hlubinou….

…antiselfíčko ….ani jeden se do objektivu nepodívá – Tom Atom, Kagot a Kristýnka na vrcholu Zvonu

Kagot pod první polici při zdolávání Výlomu 98, cesty, kterou Petr Prachtl okamžitě po vylomení bloku “spáchal”…..zajímavá šance na jinak přelezené skále: kus se vylomí a hned je prostor pro novou cestu. Snad se honiči nových cest nechopí nářadí a nezačnou lámat skály, aby si otevřeli možnost pro vznik své nové vlastní cesty Emotikona smile, když tu tento historický precedens máme. Ale Výlom 98 je cestou krásnou….

..Kagot s Kristýnkou na hraně první police Zvonu…

Kristýnka treverzuje k výšvihu na druhou polici Zvonu…

ČUS – Tom Atom..

[Show as slideshow]