JIZERSKOHORSKÉ SKALNÍ DUSˇICˇKY

Každý milovník Jizerských hor jistě ví, že Jizerky jsou horami pomníčků.
Do širšího povědomí se zdejší drobné památky a jejich příběhy dostaly díky těžko překonatelné bibli všech jizerskohorských patriotů, knize Miloslava Nevrlého s prostým názvem: Kniha o Jizerských horách ( první vydání roku 1976, dnes již čtyři postupně doplňovaná a upravovaná vydání ).
A právě v tento DUŠIČKOVÝ MÉSÍC se na některé ze zdejších pomníčků podíváme blíže. Protože KAGOT.CZ je blogem zaměřeným zejména na lezení na zdejší žule, připomeneme si pomníčky horolezecké.

Kdo má o pomníčky hlubší zájem, může informace čerpat nejen ze zmíněné knihy, ale i z dalších vydaných knih a materiálů, z řady tematických webových stránek a zejména pak z materiálů spolku Patron, který máme v hluboké úctě pro jejich údržbu a obnovu pomníčků i shromažďování přesných informací týkajících se zdejších památek.

Život v našich horách býval těžký a tak svoji smrt v horských svazích a lesích našli myslivci, lovci i pytláci, dřevorubci i svážeči dřeva, kameníci, také zatoulané děti, vojáci, oběti násilných trestných činů a později i účastníci dopravních nehod a také ti, kdo už do hor nepřicházeli za prací, ale objevovat jejich krásu – turisté, cyklisti, a pochopitelně i mezi zdejšími žulovými skalami i horolezci.
Ne všechny zdejší pomníčky a křížky označují místo úmrtí dotyčného, komu je pomníček věnován.
Bývají to i pamětní cedulky na zemřelé, které smrt zastihla v jiném koutě světa, ale k Jizerkám je poutal hluboký vztah. Tabulky je tak připomínají v místech, která měli nejraději a nebo, a to zejména v případě lezců, kde v Jizerských horách lezli naposledy.
Mezi pomníčky počítáme i pamětní tabulky, kříže a štíty na vrcholcích skal, které připomínají prvovýstupce na zdejších skalních věžích.
A pak tu máme ještě spoustu křížků a tabulek, které jsou čistě výrazem zbožnosti zdejších lidí a jejich prosbou o Boží přízeň při každodenní těžké práci v horách a na jejich cestách napříč zdejšími lesy.
Zpět ale k horolezeckým pomníčkům.

Asi nejznámějším je PAMĚTNÍ ŠTÍT na cepínu, který je umístěn na vrcholu nejznámější jizerskohorské skály, Zvonu.
Pamětní štít zdobí – kromě květu alpské protěže – iniciály prvovýstupců, kteří na Zvon vystoupili 26. června 1921. Byli jimi Rudolf Kauschka, Franz Haupt, Rudolf Tham a Emil Loppen. Cepín vyrobil Rudolf Fischer, kovář z nedalekého Frýdlantu a při pátém výstupu na Zvon jej dne 2. července 1922 lezci na vrchol Zvonu upevnili. Kdo by si chtěl cepín s erbem detailně na vlastní oči prohlédnout, musí na Zvon jednou z lezeckých cest vystoupit. Toho zřejmě nebyl schopný nějaký ubožáček, který nádherný štít prostřelil.

Druhý pamětní štít můžeme nalézt na Čarostřelci, rovněž je zdoben iniciály prvovýstupců, kterými byli Franz Haupt a Kamillo Nowotny a dále písmena FKG – Friedlander Klettergilde, což byl frýdlantský horolezecký spolek. Prvovýstup se podařil dne 7. září 1919 a od 20. května 1920 je na vrcholu
Čarostřelce zapuštěn na kovové tyči umístěný štít. Původní štít dlouho odolával drsným klimatickým podmínkám, ale nikdo a nic nevydrží věčně a tak byl nahrazen štítem novějším.

Místo štítu je na další známé jizerskohorské skále – Uhlířově čapce – zapuštěn železný kříž. Uhlířova čapka byla poprvé zdolána 13. září 1891, tehdy ještě za pomoci přehozeného lana. První – volný – přelez se datuje k 25. březnu 1904 a opět to bylo Dříčským komínem. Téměř dvoumetrový vrcholový kříž není jedinou památkou na této monumentální skále. V průběhu velikonočních svátků roku 1907 zde přátelé horolezci umístili na náhorní stěnu pamětní tabulku Karla Gahlera, horolezce, který našel svoji smrt v dalekých Alpách. Tabulka byla na Uhlířovu čapku umístěna rok poté, co zde Karel Gahler lezl naposledy a výstupem na Čapku se loučil s Jizerskými horami.

Další – již poměrně letitou – památkou na horolezecké neštěstí je Holzelova památka na V stěně východního vrcholu Frýdlantského cimbuří. Karel Holzel z Nového Města pod Smrkem zdolal tuto skálu za říjnové neděle roku 1933 s kamarády z dělnického spolku Přátel přírody. O druhý výstup se ještě téhož dne pokusil sedmatřicetiletý Karel Holzel před zraky kamarádů sám, ale zřítil se do hlubiny a na následky těžkých zranění zemřel.

Kauschova památka ve skále Náhrobek nalézající se ve změti Dolních Poledních kamenů je jednou z nejkrásnějších pamětních tabulek v Jizerských horách. Rudolf Kauschka, kterého v našich textech často zmiňujeme, zemřel po nuceném odsunu v německém Kemptenu roku 1960. O rok později mu Siegfried Weiss ( kovorytec a skvělý fotograf – autor několika publikací s tematikou Jizerských hor ) vyrobil pamětní tabulku, kterou s přáteli umístil na Náhrobku, tedy v místech, kde Rudolf Kauschka rád sedával a skálu tak sám pojmenoval. Hezká doprovodná fotografie z upevňování tabulky a zajímavý text je k dohledání v knize Připomínky zašlých časů. Kdo chce, ať si sám přečte….

Čihulovu a Soukupovu památku najdeme na skále Kazatelna. Tato pamětní tabulka připomíná dva vynikající lezce ( zejména Joska Čihula je v Jizerkách takřka legendární postavou ), kteří zemřeli 7. února 1966 ve východní stěně Baraních rohů ve Vysokých Tatrách.

Ve východní stěně Dolního Hlídače Koutu nalezneme pamětní tabulku Miroslava „Punti“ Machoviče. Kamarád Josky Čihuly přežil svého lezeckého parťáka o 23 let a zemřel roku 1989, konkrétně 7.dubna, na leukémii.

Jen o necelý týden později, 13. dubna 1989, zemřel Emil Novák ( ten v důsledku nehody, kdy jej z kola srazilo nákladní auto ). Emil Novák, horolezec, milovník Jizerských hor a znalec jejich historie ( jeho kartotéka pomníčků je základem pro dnešní archiv spolku Patron ) si – kromě data úmrtí – sám svoji pamětní tabulku navrhl a vytesal si pro ni místo v údolní stěně Věže Grálu.

Novější památkou je Polmova a Maděrova památka na Francouzských kamenech. Oba mladí horolezci z Nového Města pod Smrkem se zřítili 16.8.2002 ve francouzských Alpách z Petit Dru. Oba zároveň připomíná skalka Pamětní kámen kousek od Hubertova kamene pod silnicí k Tišině.

Opomenout nesmíme také osamělou skálu Čertův kámen nalézající se pod vrcholem Černého vrchu. Na této skále s fenomenálním výhledem je umístěna pamětní tabulka lezců, kteří zahynuli v první světové válce. A mimochodem, za pomoci přehozeného lana zdolal Čertův kámen již roku 1885 v našem dnešním článku zmíněný Karel Gahler.

Pokud jsem na některou z horolezeckých památek Jizerských hor zapomněl, bude to nejspíš tím, že nejsem chodící encyklopedií. Tímto se zároveň omlouvám, pokud mě nějaký znalec usvědčí z chyby ve výše uvedeném textu. Snažil jsem se být stručný, ale přesný. Zároveň slibuji, že pokud by při našich horolezeckých ( nebo spíš horohlouzdacích ) výpravách ke smrtelnému úrazu došlo, nemáme ambice, aby další kousek plechu někdo upevňoval na skálu. Byť máme drobné památky našich hor v úctě, naší nejvyšší ambicí je zachovat hory a skály takové, jaké jsme jej našli my….. TOM ATOM..

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

DSC_1111 IMG_0010 100_1152 100_3721 10032014110 OLYMPUS DIGITAL CAMERA Fotografie016 SAM_1123 IMG_0036 IMG_0048 PENTAX Image 108_9506 IMG_0176

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement