Na jaře tohoto roku jsme si vyměnili pár e-mailů a popřáli si hodně zdaru.
Po celý rok sleduji vaše stránky Kagot a kochám se krásou Jizerek zprostředkovanou vašimi fotkami a videoklipy. Díky za to. Na druhé straně egoisticky doufám, že nedojde k popularizaci Jizerskohorských lezeckých terénů a uchovají si svoji intimitu.

Podařilo se mi před „dušičkami“ pobýt celý týden v Jizerskohorských bučinách a něco málo i vystoupat, takže jsem zaznamenal vaše zápisy třeba na Špičaté nebo na Korábu.

Před léty jsem si naplánoval Skleněnou romanci od Kolesy v údolní stěně Pohovky. Nenašel jsem však ani nástup, zapadl až po pás mezi kameny, takže jsem mohl borůvky sbírat bez předklonu, a potom šel pokorně nahoru na jižní stěnu. Z vašich prezentací vidím, že jste se na Pohovce již docela dobře „zabydleli“. Tak jestli mi můžete podat nějaké informace „jak nezabloudit v údolní stěně“ , budu rád.

Při sobotní návštěvě Pálavy jsem si při pohledu na elegantní linii Čihulovy cesty na Obří kámen (Čihula, Kroupa, 1961 klas. 7), jak široký záběr Joska Čihula měl a jak ve své době ovlivnil vývoj lezení na skalách. Ač se jedná o zřetelnou linku v mírně převislém sokolíkovém zářezu, moc opakování cesta dodnes nemá.

Posílám pár podzimních fotek z vám dosti vzdálené Pálavy a naopak něco z vaší domoviny.

S pozdravem