Únorové CˇERVENÉ SKÁLY a KOZEL – video

Dlouhá, předlouhá. Přesně taková mi přišla doba, po kterou jsme se nedostali do hor na žulu.
A ještě jsem v té prodlevě spáchal na sobě a své přírodní duši několikanásobný atentát. Nechal jsem se totiž vtáhnout do Náhražkového světa, jak tomu říkám….prostě mě Luboš zmanipuloval a šli jsme třikrát lézt na překližku. Abych to ale uvedl na pravou míru: nemám nic proti umělým stěnám, každému co jeho jest a co jej šťastným činí…dokonce i uznávám, že by mi tříbení lezecké techniky i síly na stěně, hezky v teple, prospělo jak praseti drbání. Nicméně nebaví mě to. Místo voňavého lesa čichat epoxid ( chápu, to Lubošovi plně vyhovuje ) a namísto výhledu z temene skály se jen spustit od stropu, to není můj šálek kávy. Přesto to bylo lepší než nelézt vůbec….
Dny se plazily jak Meresjev od své mašiny a vidina lezení v horách pořád v nedohlednu. Počasí nepřálo, Luboš onemocněl strašidelným kašlíčkem a do každé vidiny volna mi někdo ochotně hodil vidle. Marnost nad marnost.
Jako světlo majáku do tmy a mlhy tak zasvítila zpráva od Abu, abych se v sobotu připojil na výpravu do Jizerek – s Hoe naplánovali Červené skály a Kozla. Slovo dalo slovo a zrodila se rychlá dohoda: „Jasně, potkáme se u Červenejch, příjdu později, najdeme se tam….“.
Chvíli před sobotním polednem jsem vyrazil po Viničné z Hemmrichu a po Rackaweg stoupal k Červeným skalám. Chlapi by tam už měli být, ale stopy nikde….kousek před Červenými skalami se ale ze stráně připojily dva páry lidských stop a jedny stopy psí a za pár chvil jsem zahlédl Abu a Hoe na SV vrcholu. Než jsem shodil bágl ze zad, sjeli dolů a už jsme si třásli pravicí.
Žádné dlouhé otálení, rychlý přesun pod JZ vrchol a už se Abu soukal vyledněným komínem cesty Hokejka. Vybojoval to, chlap, dobře. Manšestráky nacucané vodou, jak vmáčknutý do komína rozpouštěl tělesným teplem led na jeho stěně, pohyb po centimetrech vzhůru. Byl jsem rád, že mi to, kluk ušatá, tak hezky vysušil . A jak jsem tak stoupal komínem vzhůru, říkal jsem si při pohledu na krvavé stopy, které tu Abu zanechal, že ten název Červené skály je opravdu trefný. Jako třetí za námi dolezl na polici Hoe a pak jsme v rychlém sledu dolezli na vrchol s opravdu nádherným výhledem ke hřebeni Srázů.
Po přesunu od Červených skal si Hoe vybral pro výstup na Kozla Údolní cestu a klobouk před ním dolů, jak si poradil se zasněženou stěnkou pod zavátým vrcholem. Jako druhý vylezl na vrchol Abu a já si dával….klouzal jsem komínem po jeho uhlouzdaných stěnách a tiše snil o pevné zemi . Ani se mi nechtělo zapsat se do knížky, protože ve stěnce pod vrcholem jsem se jako správný tonoucí i stébla chytal, čouhat ze skály kraví ocasy, tak se za ně chytnu taky.
Večer padal na hory a nazrál čas na dobrého sluhu. Oheň zahřál zkřehlé ruce i nohy, naplnil bivak pod plotnou opřenou o Kozla oranžovým světlem a duši neskonalou pohodou, jakou lze cítil snad jen u ohně, v lesích daleko od šedých lidí….
Tom Atom

Jedna reakce na “Únorové CˇERVENÉ SKÁLY a KOZEL – video”

  1. mr napsal:

    moc pěkné

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0111 IMG_20161007_135122_resized_20161008_092516608 (2) DSCN3821 IMG_0016 44 20170415_125054 IMG_0055 IMG_0137 DSC_2474 Fotografie018 IMG_20160421_180648 IMG_20150110_140153

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement