Uhlířova čapka – Čihulova cesta aneb blízká setkání třetího druhu.
Vylezení Čihulovy cesty na Uhlířovu čapka je přáním mnoha těch, kdo v Jizerkách lezou. A zároveň skoro všichni, kdo si cestou přelezou, říkají, že sem už se nevrátí. Na mě se nehodí ani jedno z výše uvedeného.
Neuběhla ani sezóna a Marťa vyvádí pětky jakoby nic a Jindrouš běhá po 6b plotnách ani nemrkne., velkej posun přátelé, jen tak dál. Luboš.
Všímáme si toho s Lubošem oba. Možná nejsme nejchytřejší, ale často mezi sebou vedeme „chytré“ řeči. A jedním z témat bývá víra.
MĚSÍČNÍ CESTA na Polední stěnu
Posedáváme u paty Polední stěny, vzduch jako v prádelně a propocené hadry na nás neschnou. O slovo se hlásí opravdový hlad až je člověku slabo, ale my se smějeme, všechno nám přijde vtipné jak po pěkně buclatém jointu, zkrátka máme v p*či.
Na pár ostrovech u moře jsem byl a je to nádhera, ale jeden ostrov máme skoro za barákem a ten na mě udělal hodně velkej dojem,
ŘÁD, ZLOŘÁD a NEŘÁD aneb když se lesem nese řev….
Kdo chcete číst o lezení, nečtěte dál. Nejen lezením jsme živi, občas si také musíme všímat i jiných záležitostí…
Sedm blbů na jednom šutru,, údolka na Sviňák je krásná cesta, pár záběrů z cesty je uvnitř na videu.. Luboš.
Minule jsem sem dával video s partou buziků z holandska, tak teď pro změnu video s partou lezbiček. Luboš.
POHOVKA aneb přijdou ty dny….
Pomalu nadchází, přišly s pozdně probuzeným létem a pozorné oko již o nich nějakou dobu ví. Hlásí se zprvu nenápadně, ale jejich čas nezvratně nastává. A já jsem za ně rád! Ptáte se, o čem to mluvím? O dnech barvícího se listí! A to je v jizerskohorských bučinách nesporně jeden z vrcholů dramatické tvorby jejího veličenstva Matky Přírody. Na podzimní paletu barev si ještě počkáme, ale změny už jsou uvedeny v pohyb, zatím pomalý, ale nezastavitelný.
