Jizerskohorsˇtí PÍSKOMILOVÉ

JIZERSKOHORŠTÍ PÍSKOMILOVÉ aneb ohlédnutí první
Práce, práce, práce….listopad mě zastihl v režimu, kdy se doma ani neohřeju. Pořád na cestách, dlouhé noci na hotelích….a přesně to jsou chvíle, kdy vyhrabu externí disk a doženu, co jsem v průběhu roku nestihl. Natočená videa roztřídím do složek a pokusím se z nich poskládat jakási ohlédnutí za našimi výpravami s dětmi. Mimochodem, těch výletů bylo opravdu hodně.
Nevím, jestli je našim dětem geneticky dána potřeba výletovat, spíš jsme jim k cestování, prozkoumávání a poznávání otevřeli s Evičkou dveře. Sami jsme tak byli vychovávaní – pořád venku, na výletech. Jen jsme to tedy předali dál. Trošku jsme si tím na sebe upletli i bič ( jehož rány ovšem neštípou ), protože podnikání výletů se stalo nedílnou součástí života našich dětí a jakmile nemohou jít na výpravu nebo alespoň lítat venku na zahradě a po okolních loukách, je s nimi těžké pořízení. Prostě děti hor, lesů a luk, svobodné duše.
Často čelíme otázkám, kdy půjdeme zase do hor nebo na skály. A jakmile můžeme, vyhovíme. Sbalíme svačinu a jedeme.
Srdeční záležitostí mou i mých dětí jsou Jizerky, ale výlety podnikáme i do rodných hor Evičky, do Krkonoš. Přestože jsme ze žulového kraje a našim dětem koluje v žilách krev předků kameníků – žulařů, vydáváme se i do pískovcových oblastí.
Skalní města, úzké průchody mezi kolmými stěnami, strmá schodiště vytesaná do skalních puklin a nádherné výhledy z vrcholových partií, to vše je jedno velké hřiště našich dětí. Zatímco my se ženou se kocháme krajinou a zároveň periferně pořád hlídáme ty naše rejdící myši, aby se někam nezřítily, dětičky nadšeně objevují svět, kam zaručeně lidská noha ještě nevkročila. Za každým rohem čeká překvapení, dětská duše neztratila schopnost vnímat kouzla a čáry a tak se ve vykotlaných skalních slujích skrývají trpaslíci, jinde je třeba projít po špičkách, abychom neprobudili spícího draka. Krkavčí volání jistě patří Rumburakovi a díra pod kořenem borovice je zaručeně vchod do hadího království.
Jiné jsou výlety s dětmi. Rezignuješ na klid, rozjímání v krajině a také na to, že bys prošel dlouhou celodenní trasu. Místo toho ale získáš něco, co ti mohou dát jenom děti, které ještě nepřistoupily na nudný a pragmatický svět dospělých. Najednou jsi uprostřed pohádkového příběhu a pro děti jsi nejen táta, ale i neporazitelný hrdina, se kterým se cítí v bezpečí, a hlavně ( a to je nejdůležitější ): kamarád.
Vím, že rodinná videa nikoho, krom členů rodiny, neberou. Ale dávám je na KAGOTA kvůli záběrům z krásných míst a také pro pozitivní atmosféru, které není nikdy dost.
V dalších ohlédnutích, která už jsou rovněž zpracovaná, se vrátím do Jizerek, Ostrova, Navarova a na další nádherná místa, kterých je u nás opravdu hodně. Co se krajiny týká, jsme Bohem políbená země, jen to moc lidí ještě nepochopilo a mám obavy, že ani nepochopí…..
Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

VIRB Picture 213 e OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0019 OLYMPUS DIGITAL CAMERA DSC_1109 DSC_0213 OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0108 IMG_0112 IMG_0041 102_0192

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement