Podzimní ( nejen ) jizerskohorská panorama a mysˇky.

Podzim je čas proměn a pro mě zároveň měsíc neklidu. Příroda se mění před očima, listí se barví, později opadává, mlhy střídají jasné dny, jen ten zmíněný neklid trvá – je to snaha nepropásnout žádnou z tváří podzimu, puzení jít za každého počasí ven a boj s tím, kam se zrovna podívat. Nelze být všude zároveň a vše stihnout. Letos jsem extrémně bojoval s časem a tak nedošlo na vláčení zrcadlovky a stativu. Vlastně jsem focení odfláknul a nasekal jsem to jak vandrák na mobil. Na druhou stanu fotka je jen fotka a kolikrát se k ní člověk vrátí? Častěji vyndáš pěknou knihu z knihovny, než abys hledal nějaký jpeg v archivu. A kolikrát už máš svá oblíbená místa nafocená…..přijde ti nějaká fotka lepší než skutečnost?

Nejdůležitějším zůstává bezprostřední vjem. Pěkná fotka potěší, ale vidět podzimní krajinu vlastníma očima je nepřekonatelné. Jsem rád za každý barevný podzimní den, ale na konci už bývám tak upajdaný, že opadání listí a dokončení procesu podzimních proměn je vysvobozením. Krajina se stane takřka neměnnou ( dokud se nezačne sypat sníh či si s námi nepohrává proměnlivé počasí ). Pak si můžeš v klidu sednout ke kamnům bez pocitu, že ti něco utíká. Dospíš se, vyklepeš z báglu, co do něj v průběhu sezony napadalo, urovnáš lezecké cajky a třeba i ještě stihneš připravit zahradu na zimu – tedy tu neustále odkládanou záležitost. A pak ať už klidně padá sníh….

Mimochodem aktuálně svádím boj s myší rodinou, která se mi stáhla do domu za teplem – další z tváří podzimu, kdy je venku nevlídno, kolem domu louky, pole, les a nejen člověk chce trávit nadcházející zimu v teple. Co ale s těmi malými roztomilými prevíty, když tak rádi hryžou? Chtěl jsem je chytat živé a nosit ven, daleko od domu. Pošetilost. A tak, v rámci karmy, se třeba v příštím životě narodím jako myš, celý prokřehlý vlezu někomu do domu a ucítím omamnou vůni špeku. A sotva si hryznu, prásk!, pružina pasti zasviští vzduchem a zlomí mi vaz…..V posledním tažení ještě zahlédnu někoho, kdo vezme pastičku i se mnou do rukou, podívá se na mě a řekne: „ …promiň, kamaráde….“

Nebudu mít sílu na odpověď, ale stihnu si pomyslet: „Počkej v příštím životě, ty ku*vo!“ .

Tom Atom

 

 

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

IMG_0004 OLYMPUS DIGITAL CAMERA DSCN3833 DSCN3908 IMG_0084 IMG_0097 P1280676 102_2763 DSC_0188 hdr IMG_0061 IMG_0072 207

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement