JIZERSKOHORSKÁ HOROLEZCˇATA

Byl to vzácný den, kdy se všechno sejde: dokonalé počasí s ostrými výhledy a jarním sluncem ohřívajícím skalnaté stráně, volno z práce, děti natěšené na výlet a spokojení rodiče, které těší upřímná dětská radost z prožívaného dobrodružství.
Konečně na to došlo! Děti jdou s námi lézt! Sdílená radost přetavená do reality – kolik videí z lezení už prťata viděla – ale teď to poznají sama, všemi svými smysly! Oči vytřeštěné pod skálou, těšení a ani stopa po něčem, čemu se říká strach. Vůně jarního lesa, dotek s drsnou jizerskohorskou žulou. Mírné napětí, ale žádný strach, důvěra v rodiče i kamarády! Vše je, jak má být, lezeme!
První se do cesty po krystalech v ukloněné plotně na úpatí Zahradní stráně vydal Štěpánek. My dospělí nevěděli, co máme čekat. Přijde strach? Znejistí s pocitem nepoznané hloubky pod nohama? Zasekne se a bude odmítat pohyb vzhůru i zpět? Nic takového! Jako by to byl ten nejpřirozenější pohyb na světě – ostatně, není to tak dlouho, co děti lezly po bytě a pak těch výstupů na nábytek a na piano…..Štěpánek vyběhl plotnu bez mrknutí oka a Matoušek po něm jakbysmet. A ten široký úsměv na vrcholu!
Fanynka nastoupila mírně obtížnější variantou, každý rok je u dětí hodně znát. Cestou za živcové krystaly vyběhla, jako by se nechumelilo a dolů sešla s jistotou otřískaných lezců.
Vše provázelo důsledné vysvětlování a bude tomu tak při každém lezení s dětmi. Vše kontrolovat, nic nepodcenit, být zodpovědný.
Sama Zahradní stráň je ideálním místem k takové výuce i díky příkladu, jenž se zhmotnil do křížku nebohého Emila Krauseho. Smutný příběh, který děti hltají: příběh o chybách, které se draze platí. A tak naše děti vědí, že skály mohou být nebezpečné, že není dobré do nich jít bez vědomí rodičů a podnikat tam nebezpečné věci a také vědí, že ať se – nedej Bože – stane cokoliv neblahého, nesmí se dbát na strach z trestu, ale předně se musí vyhledat pomoc. ( Pro ty, kdo nevědí: desetiletý Emil Krause z Libverdy za květnového dne roku 1922 tajně vyrazil s kamarády do bludiště skal v Zahradní stráni. Hoši neodolali touze po lezení, ovšem nejištěný výstup skončil Emilovým pádem. Kamarádi se zalekli výprasku a tak zapřeli, co se stalo. Až když lidé pročesávali lesy, vyšli kluci s pravdou ven a dovedli rodiče k místu neštěstí. To už nebylo Emilovi pomoci. Jeho křížek je něčím hmatatelným, co tragický příběh připomíná, co děti silně vnímají a neberou to jaké plané strašení. )
Krásný den jsme zakončili opékaním buřtů v hejnickém base campu. Děti si zavzpomínaly na Gregora, který se jistě v psím nebi usmívá nad tím, že do jizerskohorských skal a hvozdů míří mladá krev. Svět se točí!
Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

VIRB Picture IMG_0007 DSC_0814 z13 IMG_0153 100B9880 OLYMPUS DIGITAL CAMERA 102_2745 img_2094 IMG_0021 IMG_0071 DSC_2383 DSC_0192

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement