KRYSTALOVÁ CESTA aneb EXPONOVANÁ INDISPOZICE

První známky nadcházejícího podzimu již lze spatřit v lesích Jizerských hor. Bukové listy žloutnou, v trávě se červenají muchomůrky a dny se začínají znatelněji krátit. Léto, byť ještě kalendářně takřka dva týdny vydrží, se s námi loučí. Já se raduji, Luboše to štve a upadá do depresí hlubších, než pověstná Čihadla.

A tak, než padnou podzimní mlhy nadobro na kraj a lesy se zalesknou deštěm, dříve než skály vychladnou a jejich spárami začnou stékat potůčky vody, vydali jsme se do nádherné lokality nedaleko Paličníku – ke Kuřím věžím, konkrétně na Velkou kuří věž. Cíl? Krystalová cesta.

Cesta, jež získala své jméno díky krystalům při svém nástupu, patří mezi vyhlášenou jizerskohorskou klasiku. Není těžká, o to víc je pestrá a obsahuje jeden vypečený zdvih do komína, který ovšem – pokud jste rozumní a lezete v otrhaných hadrech – vás trápit nemusí. Drbe to a škrábe, ale jde to dobře.

Luboš původně tvrdil, že ani nepoleze, ale nové ( ohavně zelené ) lano svou délkou umožnilo, abychom si cestu vylezli všichni. Za mnou na půli lana Kristýnka a na posledním fousu i Luboš. Já, vzepřený v komíně, kde kolem mě proudil chladný vzduch, jsem střídal pohledy daleko do kraje a hluboko do komína, kterým se ke mně šouchaly vzhůru dvě hudební rockové legendy. Psi rejdili pod skalou a vítr hnal šedé mraky v předzvěsti blížícího se deště. Bylo rozhodnuto. Dnes jen jedna cesta! Jenže večer bude dlouhý a chuť na studeného zrzka převeliká.

A tak jsme cestou od skal posbírali pár hub, rockové legendy z nich upekly řízky a šli jsme do akce. Tedy jen na dvě. Přidala se Růža a jak jsme si tak seděli u stolu, Luboš u Kristýnky a já vedle Růži, otočil se k nám Lubošův kamarád z dětství Pajda. Spustil se proud vzpomínek na létající strom, hledání pokladů v jizerskohorských stržích a další Pajdovy kulišárny.

Pajda, veselý chlapík, se na mě zadíval a zrak stočil na Růžu: „Kamaráde, ta mi k tobě nějak nepasuje…. …..leda že bys vylezl Nos, to bys pak třeba…..“ Luboš, dřív než mu oznámil, že Nos mám nejednou přelezený, začal vyzvídat, CO BY KDYBY ten Nos padl….Pajda se jen smál a pak si přisedl. Zvážněl. Řekl, že na Nosu byl a někde u prvního kruhu to vzdal. Že prý tam je velká INDISPOZICE a že to nedal. A my, protože máme rádi fajn lidi, kor když to jsou ještě kamarádi z dětství, jsme se rozhodli, že Pajdovi uděláme radost a tu jeho INDISPOZICI ze značné EXPOZICE prolomíme. Na Nos ho zkrátka vezmeme s sebou a Pajda to dá! Všichni si přeci přejeme, ať mají naši kamarádi klid a mír na duši a nic je nežere.

Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

DSC_1434 DSC_0027 108_9489 IMG_0662 IMG_0044 OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0118 OLYMPUS DIGITAL CAMERA P1280710 DSC_2753 IMG_0027 IMG_0140 IMG_0039

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement