POCTIVÁ JIZERSKOHORSKÁ ZIMA

Někdo v ní doufal, jiný si ji nepřál. Ale jak už to s počasím bývá, ono se neptá. Na přelomu února a března tak dorazila nejen do Jizerských hor a sousedních Krkonoš ta skutečná, nefalšovaná, poctivá zima. Českou kotlinu sevřel mráz do svého pevného objetí, spoutal koryta potoků i řek a proměnil hory v ledové království.

Byly to dny, na které ti zimomřiví nadávali, ale já si je užíval. Bohužel, nebyl jsem na tom dobře s volným časem a tak nedošlo na ledolezeckou výpravu do Štolpichů, kterou jsme s Abu plánovali. Možná dobře, třeba bych si cepínem propíchl ruku. Celkově jsem velmi obtížně hledal trochu toho času, abych si vychutnal daleké výhledy možné díky křišťálově čirému vzduchu. A tak jsem si kradl volný čas po chvílích. Aspoň na okamžik zajet k zamrzajícímu Černému potoku, uvidět ledem spoutanou Smědou v Šindelovém dole i níže po jejím toku, v meandrech poblíž Filipovky, kam jinak chodívám až v době, kdy se nad krajem rozezní ptačí zpěv.

Pořádně navléct děti a vyrazit s nimi na lyže, což nezabere tolik času, jelikož vlek máme pár kroků od domu a pak jen tiše trnout, když ti dva malí raubíři šusují vlek a ještě se za jízdy pro pobavení ostatních lidí perou. Aspoň že Fanynka se do jejich neustálého soupeření nezapojuje.

A když už není prostor na lezení, uspokojit svůj vertikální absťák alespoň vylezením na vysílač, který denně pozoruji z okna a opakovaně si slibuji, že jednou na něj umístím kameru nastavenou na časosběr a pořídím záběr Zásady od rozednění po soumrak. Teď, v třeskutých mrazech, by to baterie kamery rozhodně nevydržela.

Jen na jeden trochu delší výlet došlo. Zámrz Mumlavského vodopádu byl velkým lákadlem a tak jsme nabrali s Evičkou děti a také kamarádku Martinu s Lotty a jeli jsme se na tu nádheru podívat, dokud silně mrzlo. Děti byly ve svém živlu, klouzaly se všude, kde to klouzalo a ono to klouzalo všude.

V protisměru jsme potkávali rodiče, kteří svým ratolestem klouzání zakazovali kvůli tomu, že si zničí oblečení. Jejich děti tak vypadaly, jako když drží v ruce zmrzlinu a nesmí si líznout. My jsme dětičky v jejich radovánkách neomezovali, pouze jsme museli být ve střehu, protože Mumlava, byť téměř celá nádherné zamrzlá, měla ve svém ledovém korytu několik otevřených děr s klokotající a výhružně syčící vodou. Spadnout některé z dětí do takového sifonu, nemělo by sebemenší šanci na přežití. Místy to bylo až strašidelné. Skřítkové se ale i tak vydováděli na přilehlých stráních a také v korytu zamrzlého potoka, kde si hráli na pstruhy.

Je velký rozdíl prožívat zimu ve městě anebo v horách a lesích. Jsem rád, že jsem prožil dětství na vesnici a za naše děti jsem dvojnásob rád, že mají stejnou možnost, zejména když přijdou mrazivé dny, zemi pokryje led a svět se promění na jednu velkou klouzačku.

Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

10032014108 DSC_0820 DSC_2503 fran. capka (21) IMG_0009 IMG_0235 Image20005 OLYMPUS DIGITAL CAMERA fran. capka (13) IMG_0051 Fotografie024 IMG_0009 IMG_0062

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement