BASE CAMP HEJNICE

Jaro tónuje Jizerské hory do všech odstínů zelené a to je čas, kdy děti z podvědomí tahají jeden zimní slib za druhým. Františka připomíná plánovanou jarní vyjížďku po Viničné, kluci se zase dožadují návštěvy Luboše a Kristinky. Jsou to sliby, které nás těší plnit. Stačí k tomu maličkost. Přesvědčit Kristinku s Lubošem, že se jim prostě vetřeme do domu, vystrnadíme je z jejich ložnice, obsadíme jejich kuchyň a koupelnu a celkově je omezíme ve všech možných i nemožných směrech.

Kdo ale zná majitele hejnického Base Campu, jak jsme jejich dům překřtili, ten ví, že mají otevřené nejen dveře, ale především srdce a tlupu křičících paprlat chvíli zvládnou. Luboš sice bude naoko hudrovat, ale naše děti mu to stejně nevěří, navíc Kristinka vše vyrovná svým patologickým klidem.

Zkrátka rychlý telefon a vše bylo domluveno: „Přijeďte a buďte tu, jak dlouho chcete být….“ Děti zajásaly, my s Evičkou také: vyjíme je, vypijeme, vybydlíme… Zavzpomínali jsme na někdejší pobyt v Base Campu ( ke kterému jsme natočili video Modrý měsíc – viz Kagot někdy dávno ) a byli jsme překvapeni, co vše si naši skřítkové pamatují – tehdy to byl pro ně silný zážitek, pro nás pohlazení po duši.

Naházeli jsme kola a bágly do dodávky a sypali jsme si to na Hemmrich. Trošku jsme se s Evičkou přepočítali, jak dlouho nám bude trvat přejezd s dětmi na kolech po Viničné do Hejnic. Měli jsme totiž v paměti, kterak to děti přejížděly na odrážedlech a my za nimi utíkali. Kdeže loňské sněhy jsou! Františka, Štěpán a Matouš nasadili takové tempo, že jsme si ty jarní bučiny ani pořádně nenakoukali. Jedna zastávka na ochutnání lístků dokud chutnají ( prostě buky všemi smysly ) a krátké zastavení u Golema kvůli vložení šému s přáním. Jinak prťata točila nohama jak veverky v bubnu a ve sjezdu do Ferdinandova nám skřítkové ufrnkli, Evička je stíhala a marně křičela, ať brzdí….

Atmosféru Base Campu nemá smysl popisovat, je tam prostě dobře. Kde žijí dobří lidé, je dobré i pobytí a rovněž psi jsou hodní. Procházka se psy na vodítku, to je další z požitků našich dětí, tentokráte se přidala i Petra s Terezkou a jejich ledními medvědy. K potokům jsme ale vyráželi jen v rodinném kruhu, protože manželé Basecamperovi měli své hudební povinnosti. A možná také chvíli nepotřebovali slyšet dětské hašteření a naši návštěvu vnímali jako antikoncepční…. Luboš se také vymlouval na knedlík v krku.

Krásně bylo v lesích, slovy nejdou jarní bučiny obsáhnout. I štěstí při nás stálo. Matoušek se podruhé v krátké době pasoval do role zachránce lidských životů. Před měsícem zoufale držel za kapuci hlavu nad vodou kamarádce nořící se do vody v zahradním bazénu, dokud nepřišla pomoc. A teď křičel o pomoc pro topícího se bráchu, který polykal andělíčky ve Štolpichu. Matoušku, díky!

Jedno přespání v Base Campu se plynule změnilo na dvě a nemuset v pondělí do školy, školky a do práce, jsme tam doteď. Ovšem bez Basecamperových, ti by skončili v blázinci….

Díky, Kristinko a Luboši!

Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

_a (1) OLYMPUS DIGITAL CAMERA Bez nazvu 7 Obraz0397 101_9353 102_2443 IMG_20150131_114549 Fotografie007 IMG_0048 DSC_1478 OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0063 IMG_0218

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement