STOJKA

aneb odpojení není opojení

Psal jsem tu onehdy o spojení s duchem přírody, Matičkou Zemí, Bohem. Jak kdo chcete. Snažil jsem se vysvětlit, jak málo stačí, aby se člověk „připojil“. Ale co se stane, když se naopak odpojí? Když nepřijme hovor z hůry nebo se zpronevěří něčemu, co mu bylo velkoryse dáno, svěřeno po čas jeho života a on to dočasně a vědomě odloží?

Jsou takové chvíle, kdy se zkrátka něco nepovede a velmi často je pradůvodem to, že místo své vůle splníme přání někoho jiného, na úkor vlastního dobrého pocitu. Je jasné, že musíme hledat rovnováhu mezi sobectvím a pomocí druhým, ale ve chvíli, kdy nás instinkty varují, máme tento zdvižený prst uposlechnout a myslet na sebe.

Volíme-li totiž svým srdcem, nemůžeme volit špatně. Je to tak jasné, tolikrát jsem si to v životě ověřil a přesto jsem neposlechl. Přitom si hýčkám svůj šestý smysl, o kterém vím, jsem za něj neskonale vděčný, byť jím někdy okolí až děsím. Ten můj vnitřní hlas mě zase jednou důrazně varoval, přihlásil se mrazením na šíji a mimovolným sevřením rukou do pěstí, stisknutím rtů. Ale okolí tak naléhalo….přání lidí blízkých bylo v rozporu s tím, co jsem cítil.

A já jsem podlehl, zavrhl svůj dar, odložil jej do tmavého koutu a pro radost ostatních udělal to, s čím jsem měl vnitřní problém. Spolu s tímto rozhodnutím jsem se ODPOJIL. V tu chvíli se začal příběh stáčet a ohýbat. Z přímky, po které by běžel, pokud bych se rozhodl srdcem a v souladu s vnitřním varováním, se stal oblouk stáčející se do kružnice. A v bodě, kde byla kružnice dokončena, mě moje špatné rozhodnutí dohnalo. "Jo, život chodí v kruhu"….říká se…..ale já spíš myslím, že v kruhu chodí jen to, co vychýlíme z přímého směru my sami.

Nakonec se dá skoro všechno přechroupat a přijmu-li vědomí, že nesu svůj značný podíl viny vlastním špatným rozhodnutím, chmury se rychle rozpustí. Potom přijde naléhavá potřeba zase se PŘIPOJIT. Takže bágl, boty a hurá do hor. Pokud možno někam vysoko, s výhledem, odkud se vše dole v údolí – včetně lidských starostí – zdá menší. Stojka je ( nejen ) v takovou chvíli tím pravým místem a ukloněné plotny v Zahradní stráni rovněž. Díváte se na ně a vidíte, jak složitý je balanc na šikmé ploše a kam se člověk sklouzne, když to neustojí.

To už se vám ale duše čistí, hory a lesy z ní ometají prach. Velký Duch je laskavý a neskonale velkorysý, na nic se vás neptá a zase vás přijme pod své křídlo. Ví totiž, že odpojení není žádné opojení a ví, že vy to víte.

Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

102_0305 DSC_2519 IMG_0006 100_3669 IMG_0009 20170415_125057 IMG_0256 IMG_0123 IMG_0104 IMG_0088 IMG_0027 101_3601 484

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement