OSTROV pro ty, kdo hledají….

aneb něco o TROSEČNÍCÍCH a ZTROSKOTANCÍCH

Vždycky jsem měl rád trosečnické příběhy. Robinsona Crusoe v literární podobě
i filmového Trosečníka v podání Toma Hankse. Ovšem obě zmiňovaná díla se mi líbila jen do okamžiku, dokud oba muži pobývali na „svém“ ostrově a museli usilovně pracovat na holém přežití. Jejich návraty, byť k nim příběhy jednoznačně a nepokrytě spěly, mě už ani trochu nebraly. Neplakal jsem dojetím nad shledáním dávno odloučených rodin. Spíš jsem podvědomě cítil, že mě tak nějak mrzí, že se oba muži vrací z ostrova, kde byli sami sobě pány, do světa, kde už nejde jen o zajištění základních životních potřeb v podobě vody, jídla a bezpečného
místa k přespání, ale zase budou muset hákovat, řešit kraviny, které se v každém lidském společenství řeší. Crusoe měl výhodu, že ještě nezažil průmyslovou revoluci ani virtuální realitu, to Hanks zase musel skočit do velkého byznysu, aby z něj rychle vyskočil zpět, neboť pochopil jeho prázdnotu. Aspoň že tak….

A o to vyskočení, byť ne z byznysu tak velkého, šlo i nám. Zkrátka jsme chtěli zmizet na pomyslný ostrov, kde si pobudeme sami se sebou, rodinou a přáteli dvoj, troj
i čtyřnohými. Ideálním místem pro takové přeladění do klidového módu je Ostrov a jeho skalní království.

Byť zapřísáhlý jizerkář ze žulového kraje, mám Ostrov, nedalekou Tisou i pískovcové skály v jejich okolí moc rád. Není mnoho míst, o kterých říkám, že jsou Bohem políbená. Ostrov takovým místem pro mě je. Mělké údolí, ve kterém se Ostrov rozkládá, je chybou v Matrixu ( nemyslím stejnojmenný film, ale podobu současného světa ) a místem, na které agenti tak nějak pozapomněli. Je dostatečně známo, že tu není mobilní signál. Mají-li agenti pocit, že to někomu vadí, potom jenom nepochopili myšlení svobodomyslných vyvolených, kteří po zhroucení Matrixu touží nebo by jim minimálně nevadilo. Spolu s mobily se v Ostrově odkládají i hodinky. Jen se tu neobyčejně prachobyčejně žije. Čas řídí slunce putující nad Eilandem, činnosti místních „trosečníků“ ( kteří jsou tak jiní, než domestikovaní a civilizovaní
ztroskotanci ), jsou vedeny jen jejich chutí a náladou.

Zmizeli jsme tam, na dva krásné dny jsme se odpojili z Matrixu a neporadila nám to žádná menší vědma, než naše SRDCE. Jediné zazvonění mobilního nepřítele nerušilo naši vzájemnost. Mimochodem: agenti naše odpojení cítí, vědí, že ztrácí nad námi moc. Je ironickou funkcí Matrixu, že pozná, vzdáváte-li se jej. A o to víc se vám začíná Matrix podbízet, chce si vás koupit. Zřeknete-li se ambicí na jakýsi pofidérní kariérní postup a zvolíte více svobody a času pro rodinu, Matrix přispěchá s pracovní nabídkou, která se neodmítá. No a vy ji odmítnete. Pochopíte-li, že vaše bohatství spočívá ve vaší rodině a času na ni, ve vědomí, že méně materiálních věcí žádáte a potřebujete, Matrix vám přihraje možnost nečekaného finančního profitu. A vám nestojí za to, abyste po něm vůbec natáhli ruku. Či dokonce, zcela natruc Matrixu, uděláte něco jen tak, nezištně, protože prostě chcete. Raději spolu bosi v lese než v botách z krokodýlí kůže na mramorové dlažbě měst a jejich paláců.

Matrix začíná být bezradný. Chtěl by vás nějak potrestat, něco vám vzít, ale na to, co má pro vás cenu, na to si neumí sáhnout. Nerozumí tomu, protéká mu to mezi chapadly. Musel by vás leda zabít a to může udělat jedině tak, že vás odpojí. Jenže vy jste jej předběhli, to vy jste odpojili jeho.

Chvála OSTROVU a jeho svobodě. Chvála TROSEČNÍKŮM, soucit, pochopení a prozření ZTROSKOTANCŮM.

Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

244 IMG_0081 IMG_0029 IMG_0036 DSC_2417 IMG_0081 100_3708 IMG_0039 IMG_0070 Obraz0400 IMG_0148 DSC_2321 IMG_0029

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement