Oba okamžiky, kdy si v Jizerkách podává ruku den s nocí, jsou mimořádné. Večer a ráno v horách…chvíle, kdy světlo se mění každou minutou a spolu s ním i vaše vnímání.
Archive for Říjen, 2019
SOUMRAK A ÚSVIT V HORÁCH
PATCHUBA PAZHRAVÁ aneb Plotnová a Mechová
S Lubošem nesmíte plánovat. To je základní pravidlo uplatnitelné vůči etnikům, jehož je sám příslušníkem. Však mi to babička vždycky říkala…opakovat se nechci. Mohu se vsadit, že pokud bychom měli na pondělí naplánované vzájemné lezení, neuskutečnilo by se. Jako na potvoru by byl Luboš po flámu, případně před flámem nebo bych přijel do Hejnic a v basecampu by se slepenýma očima a skrz slepenou hubu procedil, že je nějakej marnej a nikam nejde. Nebo – a to už je vrchol – by tvrdil, že musí jít makat….
VÝHLEDY Z MÍST, KDE JSTE SAMI
Nevím, co za snahou člověka lézt po skalách stojí obecně, ale co mě se týká, mám
v tom jasno. Nejde mi o žádné sportovní výkony, ale jen o nové pohledy do krajiny. A ty jsou z temen jizerskohorských žulových obrů tak návykové, že se musíte vracet. Má to
v sobě ještě jednu přidanou hodnotu – samotu a soukromí. Nestane se v Jizerských horách, že vylezete na skálu a na jejím vrcholu již někdo jiný pobývá. Skála, stojící tu po věky věků, je tu právě teď jen a jen pro vás samotného, případně vašeho parťáka na laně, jestliže se zrovna přidal k vám….a to není rušivý element, lidé, co spolu lezou, jsou v symbióze.
JIZERSKOHORSKÉ BARVY PODZIMU
Každý z vás může mít jiný názor, ale pro mě jsou dvě období v Jizerských horách nejkrásnějšími. Jarní rašení buků a barevný podzim – ten stavím nejvýš, nad něj
v Jizerkách není. Vyjdou-li na říjen slunečné dny, nic se té skvostné paletě barev, kterými jizerskohorský podzim maluje, nevyrovná. Sledujete-li v protisvětle pestré koruny buků lehce se pohupující v překvapivě teplém větru, připomíná to dětský kaleidoskop. Je to čirá fascinace barvami, tvary a uklidňujícím pohybem dosud listnatých větví buků, jeřábů, javorů, bříz a dalších krasavců z říše stromů. Buky ale Jizerkám vládnou a abyste mohli prožít jejich rychlou proměnu přes zlatavě žlutou do měděné, nesmíte vynechat žádnou příležitost do lesů se za říjnových dnů vypravit.
JIZERKÁM CO JEJICH JEST
Posledních 14 dní mi hoří koudel pod prdelí…sedím najednou na pěti židlích a na všech mě pálí zadek. Raketovej pohon abych měl. A všechno, co se může podělat, podělá se hned dvakrát a když se to opraví, zase se to jebne. Taková ta série, kdy čert kálí na jednu hromadu. Přitom do Jizerek přišel podzim a spolu s ním i něco odešlo…. u toho všeho je třeba být a tak ať si koudel hoří, zadek pálí, přesto si kradu čas na to, abych
v Jizerkách v jejich královském čase byl…aspoň na chvíli, na skok, nepromeškat příchod období, které – víc než jakýkoliv jiné – k Jizerkám svou atmosférou patří.
NÁHODNÉ FOTO
Bookmark Us
