JIZERSKOHORSKÉ BARVY PODZIMU

Každý z vás může mít jiný názor, ale pro mě jsou dvě období v Jizerských horách nejkrásnějšími. Jarní rašení buků a barevný podzim – ten stavím nejvýš, nad něj
v Jizerkách není. Vyjdou-li na říjen slunečné dny, nic se té skvostné paletě barev, kterými jizerskohorský podzim maluje, nevyrovná. Sledujete-li v protisvětle pestré koruny buků lehce se pohupující v překvapivě teplém větru, připomíná to dětský kaleidoskop. Je to čirá fascinace barvami, tvary a uklidňujícím pohybem dosud listnatých větví buků, jeřábů, javorů, bříz a dalších krasavců z říše stromů. Buky ale Jizerkám vládnou a abyste mohli prožít jejich rychlou proměnu přes zlatavě žlutou do měděné, nesmíte vynechat žádnou příležitost do lesů se za říjnových dnů vypravit.

Je to skoro sebetrýznění, mizet do hor jen na polední pauzu. Copak ta chvíle, kdy vás lesy vezmou pod svá křídla a vy se ztratíte mezi šedými kmeny a pod barevnými korunami, to je vám hej. Ale když musíte zpět do prachu města, do práce, a neúprosný čas vás nutí opustit lesní království dřív, než se vám chce, to bolí u srdce. Nechce se, odsouváte ten okamžik, kdy se vydáte ze strání dolů k lidským obydlím. Sledujete pohupování větví, vnímáte nezaměnitelnou vůni jizerskohorského října, nad hlavou vám poletují hejna ptáků, sýkorky ťukají v korunách buků. Listím se derou hřiby a čím dál častěji muchomůrky červené, ty zvěstují, že dny se budou rychleji a rychleji krátit, přijdou chladné večery a ještě chladnější rána. Posouváte čas odchodu a nakonec vám nezbývá, než běžet. Ale stálo to za to….

Dva dny po sobě jsem takto zmizel nad Hemmrich. V pátek jsem se toulal po Kopřivníku, pro radost z výhledu na barevné bučiny z nadhledu, jsem si vylezl na Gorilu, Pic 60. výročí VŘSR, Oldříška, Morčouna, Skalní bránu, Okrajovou a Karetní stůl. O lezení mi nešlo, spíš o pohledy. Skály nepřesahují koruny buků, ale vy se dostanete vysoko
k jejich barevným větvím. Pátek byl chladný, větrný, dokonce pár kapek spadlo. Lesy hučely a proudící vzduch chladil na obličeji, nadechli jste se zhluboka nosem a cítili jste blížící se zimu. Jediného človíčka jsem potkal. Jirku Huška. Prvně v životě jsme se osobně setkali. Jen na pár minut. Slibovali jsme si tu náhodu setkání a ona přišla, nemohlo to být jinak. Jizerky nejsou tak velké, aby se v nich dva lidé, kteří tam pravidelně chodí, dříve či později náhodně nesetkali. Příjemná změna oproti domlouvání přes mobily a maily….

V sobotu, kdy jsem opět zmizel do lesů nad Oldřichovem, tentokráte na Stržák, se počasí proměnilo. Vzduch se ohřál, slunce rozzážilo lesy. To bylo barevného mihotání….! Zatímco včera byla v chřípí cítit zima, dnes voněly lesy létem. Pokračoval jsem ve sbírce výhledů z balvanů a skal. Vystoupil jsem na Želvu, Smrkový kámen, Plotnu u Kovadliny, Kovadlinu a na závěr Dříčským komínem na Uhlířovu čapku.
Byl to takový den, kdy cítíte sílu, radost z pohybu, nic není problém, ruce i nohy si samy intuitivně hledají stupy a chyty, vzlínáte snadno k vrcholům skal bez pocitu někajého úsilí. To jsou vzácné chvíle pro stárnoucího nelezce….

Ale jestli mi něco zanechalo z těch dvou dní nejsilnější dojem, potom to byla svačina pod Uhlířovkou poté, co jsem slanil a posadil se do suchého listí u její náhorní strany…skrz listí obřích buků se prodíraly sluneční paprsky, nasvěcovaly žulového obra a já vybalil z báglu něco k posilnění. Ne, jídlo není můj bůh, k jídlu mám pragmatický přístup – jíst se musí, mlsat nikoliv a trocha hladu nikoho nezabila. Však taky mnohokrát do roka oželím oběd a raději se toulám po horách. Ale teď, nabažen výhledy na barevné srázy, jsem s pocitem klidu a míru v duši a příjemnou únavou v těle pomalu jedl prachobyčejnou svačinu a nesmírně silně jsem si uvědomoval TADY a TEĎ včetně všech zrakových vjemů, vůní a CHUTI. Řeknu vám, že mi už dlouho takhle nechutnalo….

o pár hodil později jsem už seděl v restauraci luxusního hotelu, nad jídlem přecházel zrak, ale já bych to z fleku vyměnil za trochu příjemného hladu v horách….pořád jsem tam ještě v hlavě byl….tělo sedělo na prdeli ve městě a duše se toulala po lesích….

Přeji vám spoustu volného času a svobody pro žití ŽIVOTA.
Tom Atom

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

IMG_0004 10032014106 DSC_2868 IMG_0017 DSCN3900 Image20019 IMG_20161017_142155_resized_20161017_102110266 IMG_7501 IMG_0052 IMG_0014 100_1156 IMG_0074 IMG_0298

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement