KULHAJ aneb STMÍVÁNÍ NA TEMENECH SKAL

KULHAJ. Co to je KULHAJ? Balkánské jméno? Hovorově stav zhoršené chůze v množném čísle času přítomného? Ne, KULHAJ je zkratkou skal, na které jsem si pro radost a očistu duše vystoupil za připlouvajícího jizerskohorského večera. KULička a HAJný. Přidal jsem ještě Paličku. Tedy: “na Tišině Kulička, Hajný a Palička….jizerská žulová básnička”. Bezvýznamná hra se slovy, aby člověk přestal myslet na vztek, co jím cloumá a nechal si nadělit nápovědu řešení díky poklidnému napojení na síly dobra…

Bylo by hezké, kdyby lidé byli dobří. Myslím všichni. Jenže nemám jitrnici na čele a tudíž nevěřím, že tomu tak je. Nějakému parchantovi se líbí střílet do naší kočky. A tak ji opakovaně kuríruju a jak se zlepší, ihned zatouží jít ven ( navzdory nebezpečí ), protože je to duše svobodná, čemuž rozumím. Pustím ji tedy a nejdéle druhý den zas přijde s brokem v kožichu. Myslel jsem si, že léto strávím jinak, než jako veterinář-amatér. Chtěl jsem se toulat horami….zbývají ještě ale dlouhé večery, za kterých se přeci jen – třeba díky urychlení přesunu na kole – dá do lesů a strání vyrazit, když kočičí marod usne.


Za takového večera jsem zajel na Tišinu, vylezl na Kuličku, seběhl k Hajnému a ještě se zastavil na Paličce. Jizerské hory léčí duši a tak i to trápení s ubližováním zvířatům dostává jiný rozměr, klidné přesvědčení, že tu děvku dostanu a kdyby přeci jen, tak Někdo jiný určitě….


Život nemá finanční vyjádření. Sice jsem onehdy četl článek, který hodnotu lidského života řešil z pohledu “materiálu” – tedy chemického složení hmotného těla. Myslím, že hodnota kumulace prvků byla stanovena někde kolem 400 Kč. Jestli se mýlím, tak ne o moc. Dalším z posuzovaných úhlů ceny lidského života byla prospěšnost společnosti. Tam se mluvilo o ceně zhruba 1,9 mil Kč. Jenže stanovujte to, určete, kdo a jak je společnosti prospěšný a naceňte to….nesmysl. Hodnota života spočívá přeci v úplně něčem jiném, než ve finanční kalkulaci ceny jednotlivce. My, SKUTEČNÍ LIDÉ, to víme, přestože korporace si to nemyslí a pokroucené zákony a řády klidně rozhodují, zda vám třeba pojišťovna ještě cosi proplatí nebo vás nechá umřít. Cenu máš jen pokud drží systém nad tebou moc a ty jsi tupý konzument.

A bohužel, cena zvířecího života pro některé “lidi” ( pche!! ….pány tvorstva…. ) neexistuje vůbec žádná. Zvíře je pro ně jenom věc, která necítí, nevnímá, nemiluje, nezná oddanost, zradu, bolest….A tak někdo, kdo prostě má vzduchovku nebo malorážku, zvíře na dostřel a chorý mozek, klidně po vašem zvířecím kamarádovi vystřelí. Opakovaně, bez skrupulí, bez začervenání, bez výčitek svědomí. Podle, ze zálohy, pro zvíře neviditelně. Protože je to psychopat, potom nemůžete očekávat empatii s bolestí zvířete ani bolavou duší těch, pro které je ono raněné zvíře rodinným přítelem.

Kočka se vám doplazí domů, ze zvířete plného důvěry v lidské dobro, protože v takovém prostředí žije, z parťáka, který nikdy nesekne drápkem ani nekousne, se stává nedůvěřivé klubíčko nervů očekávající bolest, která může neviditelně přiletět odkudkoliv. Hajzl se střelnou zbraní tak ničí nejen tělo, ale i duši “němé” tváře a bourá vybudované krásné vztahy mezi zvířetem a člověkem.

Pomsta je nízký čin, chuť se pomstít je nízký pud. Ale ochrana přátel je naopak pud a čin vysoký. A tak, plni pocitu marnosti, se vypravíte do večerních hor. Dupete si na kole a příroda k vám tak nějak nepromlouvá, protože se nedokážete napojit. Myslíte na zlo, které vám ubližuje, vztek vámi lomcuje. Pořád vidíte vytřeštěné zvířecí oči a slyšíte syčení a prskání, které raněná kočka vydává. Jste uzavření a zablokovaní pro sjednocení s vesmírem. Vzduch ale sviští kolem uší, tmavnoucí lesy sytě voní, obzor se začíná probarvovat večerní paletou měkkých tónů…zklidňujete se a pak, jako na neviditelném paprsku, k vám sklouzne velmi cenná informace: “KAŽDÝ ČIN, AŤ DOBRÝ NEBO ZLÝ, KAŽDÁ MYŠLENKA, SLOVO, VYZÁŘÍ DO PROSTORU , OPÍŠE KRUH A VRACÍ SE ZPÁTKY DO BODU, ODKUD VYŠEL. TOŤ KARMA.” Citát Františka Drtikola….

Vztek je rázem pryč, nálada i hluboké naladění se mění. A najednou, ač byste to pro svou geniální jednoduchost snadno přehlédli a vymyslet nedokázali, máte klíč, jak toho chudáka, kterého sama karma potrestá, můžete dostat i vy. Ne pro pomstu, ale proto, aby dále neubližoval. Snadno se najednou pluje horami. Na Kuličku se vyhoupnete s radostí, bez námahy, jakoby ve snu. Pak vás zavolá Hajný. Vytanou vám vzpomínky na dávné lezení s Lubošem, kdy jsme Údolku poprvé spolu prošli a on tam vytáhl i hodnotnější cestu Duospára. Myslím, že jsme tehdy lezli i Cestu do pohody a Hodori 88. Smrtelnost se vám připomene čtyřmi ptačími kroužky na jednom místě. Není to poprvé, co jsem je tu našel, Hajný je zkrátka porcovna ulovených holubů Ale to je příroda, zvíře proti zvířeti, pozornost vůči nepozornosti. Ne střelba bez možnosti zvířecího úprku či obrany….

Pozorujíce západ slunce, vracel jsem se domů, kočku zkontrolovat, dát jí léky, pobýt u ní, zkusit ji pohladit, jestli se nechá. Paličník s Paličkou nebyli v plánu, ale uslyšel jsem jejich volání. Rychle ke kříži a ještě rychleji do průchodu mezi Paličník a Paličku! Vzhůru komínem k vrcholovému balvanu a takřka za tmy výšvihem na vrchol. Dolů přeskokem na Paličník, protože je to bezpečnější a pak černou tmou k autu. Vše běželo rychle, jako ve snu. Citelně se ochladilo, ale u srdce to hřálo. Ve dvě v noci se pak kočka poprvé napila vody a pokusila se udělat krok. Dobré znamení.

Všem vám přeji, abyste dokázali být vždy na straně dobra. I když vámi cloumá a lomcuje oprávněný a spravedlivý vztek.

Tom Atom

Napsat komentář

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

Obraz0357 IMG_0229 IMG_20150110_141517 IMG_0079 VIRB Picture IMG_0086 IMG_0009 IMG_0134 IMG_0057 IMG_0228 IMG_0043 IMG_0037 Fotografie019

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement