ZEVLOUN aneb nad chladnými vodami

Studený duben se překlopil do stejně nevlídného května, alespoň co se prvního májového týdne týká (osmý den pátého měsíce roku už byl o něčem jiném, ale k tomu se vrátím v některém z dalších článků a videí). Mezi řídce olistěnými stromy pluly směrem od promoklého podhůří cáry šedých mlh kopírující vodní toky. Na lesním podrostu se leskly první semenáčky buků, vody bouřily a klokotaly mezi žulovými balvany. A v majestátní zadumané mlčenlivosti na vše shlížel promoklý Zevloun.

Mám rád jarní potoky. Dávají zvěst o tom, že se cosi pohnulo. To zima se vzdala jaru, sníh v horních partiích hor odtává, mění se se stružky a strouhy, jež se stékají do potoků a coby zpěněné vody míří k údolím. Jizerskohorské nevlídno se zhmotněnou atmosférou tajemného lesnatého kraje, jeho mlžných roklí naplněných hukotem vod a tichých, zdánlivě neměnných balvanů a skal. Lesy tě jemně a nenásilně nutí vnímat všemi smysly – očima bloudíš mezi kmeny stromů i po horizontu ztrácejícím se v nízké oblačnosti, sleduješ, jak si voda hledá svou cestu k údolím a dál. Slyšíš zpěv ptáků, šumění tekoucí vody i prvních listů v korunách buků a javorů. Cítíš vůni chladného lesa a rozmrzlé hlíny. Rukama se dotýkáš balvanů, mechu, kmenů zdravých silných stromů i trouchnivějících pařezů, koberce z loňských bukvic. Nad tím vším stojí dotýkání srdcem, uklidňující pocit, že i kdyby člověk přišel o některý ze svých základních smyslů, pořád má srdce, jímž lze vidět, slyšet, cítít i dotýkat se.

Vydal jsem se podél spěchajícího Černého potoka vzhůru až k jeho vodopádu plnícího rokli chladnou vodní tříští. A výš, do promoklých lesů zkrápěných vlahým májovým deštíčkem, jak by řekl klasik. Realitou byl ovšem ledový slejvák mající k příjemnosti stejně daleko jako letošní jaro ke globálnímu oteplování.


Zevloun nebyl mým cílem, ale kroky mě k němu zavedly tak nějak podvědomě, samy a z jiné strany, než sem obvykle chodím. Kout, kudy vede Normálka vzhůru a se svou ( nepodstatnou ) klasifikací III-IV, lze za pěkného počasí vyjít v pantoflích – což dosvědčuji – se tentokráte leskl vodou.

Táhlo mě to na vrchol, ale byl jsem nucen počkat, až nejsilnější déšť přejde, abych nestoupal koutem a jeho šikmou plotnou jako řečištěm sice mělkého, ale nepříjemně chladného potoka. Zatím jsem Zevlouna obešel ke krásné Hřebenovce. Na ni nebylo pomyšlení, sjel bych po ní jako po obřím rampouchu. U jejího nástupu jsem našel zapomenutého lezeckého průvodce Jizerských hor v brožovaném vydání. Promočené slepené listy šly sotva oddělit, na záchranu už to opravdu nebylo. A tak byla kniha ponechána na zarostlé polici, která pro ni jistě není špatným místem postupné smrti formou rozkladu papírového těla.

Déšť na chvíli poustal a já se vrátil k balvanům, nad kterými začíná Normálka. Přezul jsem lezečky – vždy v batohu připravené – a vydal se k vrcholu. Mokrá žula je mokrá žula. Co víc dodat?! Prostě to klouže, za letošního májového počasí navíc intenzivně studí. Spárky a trhliny byly naplněné vodou a nacucanou mokrou hlínou. Naštěstí jediný složitější krok je nízko nad zemí a jakmile jej zvládnete a skrze krystal se zvednete ke spárce, vnoříte do ní nohu a chytnete zaplouvák nad hlavou rukou, je vyhráno, lhostejno, zda je cesta suchá, mokrá nebo ledovatá, už jste v bezpečí.


Nebylo to na dlouhé posezení na vrcholu. Zvedl se vítr, opět se rozpršelo. Cestou dolů jsem se zastavil u Wildnerova kříže, jehož příběh stojí za přečtení a intenzivní navnímání.

V lesích bylo liduprázdno, déšť a chlad moc lidí neláká, zejména když už se všichni těší na teplo a slunce. Jenže ono všechno chce svoje a kdo chce Jizerky hluboce procítit, má za takových dní ideální příležitost. S přáním otevřeného srdce Tom Atom

Napsat komentář

 

 

 

 

 

 

 

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

IMG_0011 DSC_1124 IMG_0012 100_3756 IMG_0006 Obraz0296 DSC_0813 OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0016 100B9840 IMG_0052 101_3616 20170415_124456

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement