Jsou věci mezi nebem a zemí a jsou věci mezi nebem a Zemí s velkým Z, myšleno naší ( zřejmě ) domovskou planetou. Ty věci se dokážou pohybovat a stvořil je ( zřejmě ) člověk…….tak přesně tato slova mě napadla, když jsem po krátkém výpadu k Liščí skále uviděl Luboše budujícího v Hejnickém Basecampu evakuační orbitální modul. Znám jeho teorii, že Země je vesmírným kriminálem, kam jsme si přišli odčinit svoje hříchy, osvobodit se a potom se proměnit v hvězdný prach… Je respektovaným právem každého vězně, pokusit se o útěk….

Luboš, kromě toho, že šrouboval, rovněž zatloukal – že ne, že staví obyčejný karavan na cestu k moři. Ani Kristýnka tomu nevěřila. Pár meziplanetárních evakuačních modulů už – stejně jako já – viděla, tak nám to bylo oběma jasné. Nakonec se přiznal a začal mě přemlouvat, abych tuto planetu, posedlou blbstvím, rovněž opustil. Život tu přestává být stravitelným, pokud ovšem nevíte, jak na to. Bylo by snadné oddat se smutku a depresím, tím bychom ovšem udělali radost všem, kdo se nás snaží neustále ( marně ) strašit. Já volím jinou cestu: nebát se. A sílu čerpat z přírody.

Liščí skálu navštěvuji prakticky pravidelně v tomto čase, kdy jeřabiny začínají červenat. Kolik skal si vybral pro své náročné místo k životu jeřáb? Vybavit si dovedu ten na Divé Máří a rovněž na jejím Strážci, drobný jeřábek roste na Zahradní věži, stejně tak na Sedle, kterému ovšem kraluje Borovice. Jeřáb se uchytil i na Velké Kuří věži, pod vrcholovým blokem Hajného, na Frýdlantském cimbuří, z podstavy věci a jména na Jeřábové skále…..mohl bych lovit z paměti i dále. Ovšem klíčem je to, že dokud se budou jeřabiny v Jizerkách červenat a buky neshodí listí, nehodlám planetu Zemi opustit. Takovou krásu jinde najít nemůžu….mějte oči i srdce otevřené….Tom Atom