HLEDÁNÍ SVATÉHO GRÁLU

Nevěřím tomu, že krása podzimních jizerskohorských bučin lze zachytit. Slovem, obrazem, fotografií, videem – částečně se to může podařit. Ale všichni z nás, kdo podzim v Jizerkách známe, víme, že je to s realitou nesrovnatelné. Další z důkazů, že žít musíte skutečně, nikoliv virtuálně.

K barevným obrazům i košatým slovům totiž nepřidáte směsici vůní: lišejníky a mechy na ještě vyhřátých skalách, tlející kmeny ve stinných roklích, křišťálový vzduch naplněný vodní tříští kdesi u vodopádů, těch známějších i skrytých – vše má svou jedinečnou vůni, která se zapisuje i do lan a smyček, jež nosíte v batohu. Rovněž křik dravců kroužících na sytě modrém nebi nepředáte slovy, kloudně ani nahrávkou na videu. Uslyšíte-li svist křídel ve větru kterak kolem vás, sedícího na vrcholu skály, jako vystřelená kulka proletí sokol, nebo zaslechnete krkavčí „krok,krok“  nad korunami stromů, vyvolá to ve vás pocit štěstí a vědomí spojení se vším živým i zdánlivě neživým všude kolem. Hlas ptáka vyslechnutý z nahrávky neprobouzí nic….

Podzim ve vás vzedme chuť ještě hodně toho v horách stihnout, než je přikryje sníh. Je to čas dalekých výhledů z erbovních – královských – skal Jizerských hor. Čas hledání svého vlastního Svatého Grálu, jenž můžete najít třeba skrze toulání po barevných podzimních horách. Ano srkze, ne v nich. Svátý Grál totiž máme každý sám v sobě a musíme ujít různě dlouhou a klikatou cestu, abychom jej našli.

Vše vám dojde v jediném okamžiku. Jakoby se ozvalo tiché „cvak“ – precizní zapadnutí všeho do sebe navzájem. Priority jsou rázem zcela jasné, vnímání světa i sebe sama rovněž. Ego se rozpouští, srdce otevírá. Říká se, že kdo to jednou zažil, je probuzený a ví. Já to zažil už dávno, ovšem moje zkušenost velí, že je třeba si to připomínat, neboť tlak civilizace a systému je neúprosně drtivý. Sami byste dokázali žít mimo systém. Snad i úplně, minimálně však na jeho naprostém okraji, čímž byste jeho moc nad vámi a dosah, vliv na váš život, dokázali minimalizovat. Jak ale máte rodinu, děti, musíte do značné míry s kalným proudem plout, ovšem zároveň děcka chránit a nenechat je strhnout do systémem regulovaných koryt, která už s přirozeností a vůlí Stvořitele nemají nic společného. Jste bójkou i záchranným člunem, který nenechá své blízké utopit, přestože se sám houpe, často víc, než by sám chtěl.

Věž Grálu je mimořádně příznivým místem pro takové připomenutí. Už jen pro její jméno….ale hlavně krásu, mohutnost, skrytost kdesi v hlubokých lesích a strmých srázech, na doslech od hučícího potoka a přitom blíže nebi než dnu příkré rokle. A snad pro vědomí smrtelnosti je Věž Grálu oblíbenou porcovnou kořisti ptačích dravců. Těch kostí a pařátků ještě s kroužky, rozlámaných zobáčků a vytrhaných per…..jeden padne, aby druhý žil a přece jsou si prospěšní vzájemně. Aby se zachovala pozornost, hbitost, obezřetnost, chytrost, musí být nablízku nepřítel, predátor čekající na zaváhání své kořisti. Bez predátora nastupuje uspokojení, degenerace, zchoulostivění zaobalené do líbivého pocitu bezpečí, který ovšem dovoluje ustrnou ve vývoji.

Podzimními horami se dá toulat hodiny a hodiny, zažít chladné mrazivé ráno, vlídné polední slunce i propad teplot, když barevné bučiny ztmavnou pod večerní oblohou. Šustění listí pod nohama, ptačí hejna na jasném nebi i přízračné siluety letitých stromů v říjnové plující mlze. Čím jsem začal, tím i končím: je to nepředatelné. Pro tyto zážitky si musí dojít každý sám, se srdcem otevřeným. Tak šťastnou cestu a radost ať vás na každém kroku při hledání vašeho Svatého Grálu provází. Tom Atom

Napsat komentář

 

 

 

 

 

 

 

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

Fotografie033 IMG_0155 20170409_141457 VIRB Picture IMG_0015 IMG_0029 IMG_0152 IMG_0105 IMG_0202 DSC_0035 IMG_0123 IMG_0282 IMG_0099

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement