JIZERSKOHORSKÉ JARO NEJARO

Chladné je letošní jizerskohorské jaro. Mělo-li přijít, přišlo – a hned zase odešlo, zvědavě nakouklo, zavonělo lišejníkem a mechy na sotva prohřáté skále a opět po vzoru ninjů zmizelo, ani vidu ani slechu po něm. Jakoby se vrátil čas do pozdní zimy, k prvním březnovým dnům, kdy sníh začíná tát, potoky se sytí a klokotají a nad horami táhnou těžké šedé mraky.

Sluneční paprsky mě vytáhly do bučin v blízkosti Oldřichova v Hájích, abych se potěšil prvními rašícími buky. Rád sleduji tu proměnu. Na některých větvích ještě třepotají ve větru loňské listy, už ne ani v barvě mědi, nyní zesvětlalé a vymyté jarními dešti do oranžova. Jinde se teprve nalévají pupeny, blíže k vodě a slunci obráceným stráním už z pupenů ostýchavě lezou zelené stětečky dosud nerozvinutých lístků. A kam přišlo jaro nejdříve, tak je jásavě světlounce zeleno. Čerstvé lístky připomínají plamínky hořící v korunách stromů.

K jaru patří zpěv ptáků. Každého z nich by byla škoda a tak, podaří-li se nějakého z těch raněných zachránit, vyrvat ho z rukou Morany a vrátit jej do přírody, potěší to na duši, zahřeje na srdci a dá vám pocit, že některé maličkosti mají smysl.

Letošního jara nevydrží obloha modrá dlouho, tudíž často vyrážíte do hor s vědomím, že zmoknete. Nevadí. Jednak prakticky nikoho nepotkáte a pokud, pak se můžete spolehnout, že je to někdo jako vy. Mlha vás polkne, les vtáhne do svého království černých obrysů kmenů a větví vystupujících z šedi hustých mlh. Žulové balvany se lesknou vodou, déšť stéká po plotnách a převisech, velké kapky se sbírají na hrotech krystalů a odkapávají do hrubé drti na zemi při patách skal. Krásně teskně je za takových dnů v horských lesích.

Mokrá žula klouže, člověk musí být sakra opatrný, pokud se zcela nesmyslně rozhodne rozhlédnou se z vrcholků věží a pohlédnout za mlžný závoj, jež nelze rukama rozhrnout. Výšky ale lákají, ať je jak je – jsou součástí posedlosti alespoň malé skupiny lidí. Přitahují je, vábí, volají, a oni nedokážou ignorovat skálu, kolem které prochází, nemohou se jí nedotknout a nepobýt alespoň chviličku na jejím temeni.

Déšť sílí, poryvy větru přichází častěji a častěji. Duše je nasycena stejně jako potoky stékající z hor. Je čas stáhnout se do tepla. Dobře potom chutná čaj s citronem a něčím ostřejším. Při té příležitosti je vhodné uvědomit si, jaké to je štěstí, čeká-li na vás domov, teplo, sucho, bezpečí pod střechou, kde se umyjete a usušíte, najíte a napijete, vyperete špinavé oblečení a kde vám vyschnou boty. Nemá to tak každý a není to samozřejmost. Není od věci za to poděkovat. A celkově být vděčný, třeba právě za takový den….Važte si i mála, nemůžete tušit, jak hodně to vaše málo může pro někoho být….

Tom Atom

Napsat komentář

 

 

 

 

 

 

 

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0109 VIRB Picture IMG_0226 DSC_2602 IMG_20161017_140551_resized_20161017_102204838 IMG_0050 IMG_0193 10032014116 100_3759 img_2045 170720141824

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement