TEMNO NAD HORAMI aneb NENECHTE SE ODRADIT

TEMNO NAD HORAMI aneb NENECHTE SE ODRADIT


Déšť vytrvale bičuje hory, koryty potoků se valí hnědožlutá masa vod. Lesy a louky jsou napité, každý krok připomíná stoupnutí na mokrou školní houbu na tabuli kdysi v první třídě. Příjemně nepříjemné je projít se za takových dnů liduprázdnými horami, až nepříjemně příjemné je potom vrátit se do vyhřátého domova, posedět u krbových kamen s hrnkem teplého čaje ovoněného kapkou rumu.

JIZERSKOHORSKÝ LISTOPAD

JIZERSKOHORSKÝ LISTOPAD


JIZERSKOHORSKÝ LISTOPAD aneb nevstávat od večeře

Listopad je pro mnoho lidí tím nejméně příjemným měsícem roku. Dušičkový měsíc. Jako by plápolající plamínek svíčky na mlžném hřbitově se siluetami studeným deštěm omoklých náhrobků a soch plačících andělů zosobňoval dohořívající životní cyklus. Listopad, to je šeď, mlha, tesknivo, zmar. Vážně? Zkusme se na to podívat jinýma očima.

NAD HÁJENÝM POTOKEM

NAD HÁJENÝM POTOKEM


Často stoupám podél Hájeného potoka vzhůru do hor, ale jen málokdy dojdu po žlutě značené turistické cestě až k mostkům a dále třeba na Paličník. Z cesty totiž většinou uhýbám do svahů rokle a mířím ke skalám, které se po obou stranách v poměrně prudkých svazích nachází.

JIZERSKOHORSKÉ SPOJENÍ

JIZERSKOHORSKÉ SPOJENÍ


aneb hovory s Velkým Duchem

Příroda k nám promlouvá, ke všem, bez výjimky. Ale jak už to bývá, aby bylo navázáno spojení, musí jeden promlouvat a druhý naslouchat. Vysílač – přijímač, řekli by ti technicky zaměření.

PESTROBAREVNÉ JIZERSKOHORSKÉ DNY

PESTROBAREVNÉ JIZERSKOHORSKÉ DNY


aneb NEROZLEZENEJ NEVYVÁDÍM

A to mám vztek! A radost! Mám vztek a radost zároveň! Radost mám z pestrobarevných dní, které se rozhostily nad Jizerskými horami a jejich lesy. Slunce hřeje takřka jako v létě a listí stromů se pod jeho ostrými paprsky barví celou škálou podzimních barev. Nepovede se každý rok takový říjen!
A vztek? Koho by nenaštvala kombinace nabitého pracovního režimu, snad nejhoršího za celý rok, a nemocných dětí, které jsem více než kdy jindy chtěl brát na výlety do hor, teď tak pestrých a přívětivých?!

HORAMI OD SEVERU K JIHU

HORAMI OD SEVERU K JIHU


PŘECHOD HOR a jizerskohorské vzpomínání

Mojí každoroční tradicí je přechod hor z hejnické strany do Zásady. Vlastně ani nevím, kdy mě to napadlo poprvé, každoročně navíc tato myšlenka poklidně spí, aniž bych jí věnoval pozornost a sama se přihlásí o své zrealizování ve chvíli, kdy se jizerskohorské lesy začnou barvit podzimními barvami.

JIZERSKOHORSKÉ ZÁˇRÍ

JIZERSKOHORSKÉ ZÁˇRÍ


Jizerskohorské září aneb návrat dobrý časů

Mám září v Jizerských horách rád hned z několika důvodů a to ať jsem na Stžáku, Zadním Divočáku, ve Srázech či na loukách pod horami. Lesy se začnou barvit. První buky na sušších místech pozbydou sytou zeleň svého listí, neměnnou přes letní měsíce. Tóny žluté a oranžové postupně rozzáří lesy, přidají se žluté a červené listy javorů a prvním břízám zesvětlají koruny až do barvy pozdně letního slunce.

JIZERSKOHORSKÁ rána

JIZERSKOHORSKÁ rána

Hodně silně vnímám Jizerské hory skrze roční období. Je to už taková klasika tady na Kagotovi, že se různým tvářím našich hor v proměnách roku věnuji. Stejně tak si všímám proměn způsobených počasím. A tak jsem tu už nejednou psal o světle zeleném jaru či barevném podzimu, o lesknoucích se promoklých horách, suchem trápených lesích nebo azurových dnech s dalekými výhledy.
Jednomu druhu proměn jizerskohorské krajiny jsem se tu ale dosud nevěnoval – přitom té nejklasičtější z klasických – proměně v rámci jediného dne!

KRYSTALOVÁ CESTA aneb EXPONOVANÁ INDISPOZICE

KRYSTALOVÁ CESTA aneb EXPONOVANÁ INDISPOZICE

První známky nadcházejícího podzimu již lze spatřit v lesích Jizerských hor. Bukové listy žloutnou, v trávě se červenají muchomůrky a dny se začínají znatelněji krátit. Léto, byť ještě kalendářně takřka dva týdny vydrží, se s námi loučí. Já se raduji, Luboše to štve a upadá do depresí hlubších, než pověstná Čihadla.

JIZERSKOHORSKÉ JEDNOTKY MÍRY

JIZERSKOHORSKÉ JEDNOTKY MÍRY


Začal nám školní rok. Věc, která se mě posledních dvacet let nijak netýkala, neboť jsem člověk pracující. Začátek školního roku tak pro mě – od té doby, co sám do školní lavice neusedám – znamenal vítanou možnost pošklebovat se nebohým vystresovaným dětem od sousedů, vycházejícím s vytřeštěnýma očima a mrtvolně bledou tváří vstříc školním neradovánkám.

JIZERSKOHORSKÉ SDÍLENÍ

JIZERSKOHORSKÉ SDÍLENÍ


JIZERSKOHORSKÉ SDÍLENÍ aneb když se řekne PARŤÁCI

Osobní prožitek, zejména ten povznášející, nelze předat. Proto klíčem ke společnému prožívání je sdílení. Nemyslím sdílení v rámci sociálních sítí ani zde, na Kagotovi. Myslím skutečné společné prožití daného okamžiku se vším, co k němu patří. Společně dojít jizerskohorskými stráněmi a lesy ke skále, společně vybrat cestu, společně ji vylézt a společně sedět na vrcholu žulového obra, klidně beze slov, a dívat se do kraje. A ať už vám i parťákovi v takovou chvíli běží hlavou cokoliv, dojmy, které zůstanou ve vašich myslích a především v srdcích, jsou si velice podobné.

PODOBY JIZERSKOHORSKÉHO LÉTA

PODOBY JIZERSKOHORSKÉHO LÉTA

Aneb dvě TVÁŘE JIZERSKOHORSKÉHO LÉTA

Má-li někdo dvě tváře, obvykle to není lichotivé hodnocení. Tedy mluvíme-li o člověku. Zračí se v tom nevypočítatelnost, schíza a věčná otázka, zda se zrovna setkáme s Jekyllem nebo Hydem.

SVINÍ KÁMEN ÚDOLNÍ CESTOU

SVINÍ KÁMEN ÚDOLNÍ CESTOU

Tu skálu prostě nejde nemít rád. Sviní kámen, zkrátka Sviňák, dostal do vínku jméno, které evokuje spíše nadávku, přitom je bezesporu jednou z nejkrásnějších, navíc ještě báječně umístěných, žulových skal Jizerských hor. A aby těch chvalozpěvů nebylo málo, přidejme ještě opravdu mimořádně krásné lezecké cesty, které na rozložitý vrchol s fantastickým výhledem vedou.

Sneˇzˇné veˇzˇicˇky

Sneˇzˇné   veˇzˇicˇky

Sněžná hlavička na sněhobílém Šemíkovi
Onehdy jsem se tu přiznal, že jsem jezdíval na kole. Co, jezdíval?! Byl jsem s ním srostlý. Jako jezdec a jeho oř. Doba se změnila, stádo svých ořů jsem vypustil do světa a nechal si jen bělouše Šemíka.
A pak přišly první červencové dny a s nimi více času na toulání po Jizerkách, ovšem toulání je to osamocené. Luboš shání poslední chybějící materiál na cestu do Patagonie a protože já mám dávno sbaleno, můžu se jen tak flákat.

SOUSˇ aneb trocha o vodeˇ

SOUSˇ aneb trocha o vodeˇ

Je léto. Táhne vás to k vodě? Asi ano a spíše k té slané, které se sice nenapijete, ale v kombinaci s mořským vzduchem a zvuky cikád vám umí navodit tu pravou letní pohodu. Ostatně kdo by neměl rád ten nezaměnitelný zvuk přesýpání valounků omývaných na břehu mořskými vlnami? Kdo by nechtěl jen tak si poležet na pláži ukryté v kdesi na ostrově v zátoce, kde nikdo kromě vás není? I starý horský pes si rád prohřeje kosti na jižním slunci.

Kozel a Kozlí jehla

Kozel a Kozlí jehla

Není v Jizerských horách mnoho známějších bivaků, než je ten pod střechovitou plotnou opřenou o Kozla. Využívají jej trampové, lezci i osamocení hledači ducha hor. A právě onen bivak je v souvislosti s duchem ( spíše Duchem ) Jizerských hor zmiňován v jednom z odstavců dokonalé předmluvy pana Nevrlého k letité fotografické publikaci Jizerské hory.

SLUNOVRAT

SLUNOVRAT

Jizerskohorský Slunovrat
Byl nebyl první letní den roku 2017. Nad horami modré nebe, tráva pod nápory slunečních paprsků žloutla, ale ve stínu lesa bylo příjemně. Dobře jsme udělali, že jsme zmizeli do Malého Štolpichu pod mohutné koruny buků.

PAVOUCI V PYTLI

PAVOUCI V PYTLI

Výlom 98, známá to cesta Petra Prachtela na Zvon, vytvořená po vylomení velkého bloku z boční stěny, byla mou noční můrou. No, brzdi, to zase ne. Určitě jsem se kvůli ní nepřevaloval na pelechu a nespřádal plány, jak ji přelézt. Ale prostě mi nešla. Musel jsem se až zlobit na Petra, že onehdy, v roce 1998, zajel ke Zvonu se sbíječkou a dávkou dynamitu, vylomil velký žulový blok a hned na něm cestu spáchal. Zadělal mi tak na problém.

BRˇEZOVKA A HROMOVKA

BRˇEZOVKA A HROMOVKA

BŘEZOVÁ VĚŽIČKA A HROMOVÁ VĚŽ
Je tomu už víc než čtrnáct dní, co nás kroky zavedly do oblasti, kam poslední dobou zase tak často nechodíme – tedy do okolí Šolcových skal. A byla to taková lezecká nelezecká výprava. Reportáž i krátké video na sebe ale muselo počkat, jelikož se mi nechtělo nic dělat.

NOS

NOS

Po necelém roce jsme se s Lubošem vrátili do Údolní cesty na Nos. Minule si cestu vytáhl on, tentokrát jsme se domluvili, že já vytáhnu cestu po třetí kruh, Luboš si obleze nos ke čtvrtému kruhu a na zbytku cesty se domluvíme podle chuti.

JESKYNNÍ VEˇZˇ

JESKYNNÍ  VEˇZˇ

JESKYNNÍ VĚŽ aneb další výprava do jizerskohorského neprostupna
Nad Jizerkami se rozhostilo letní počasí. Dny, na které jsme čekali. Za čtvrtečního odpoledne jsme si s Lubošem dali sraz v hejnickém base campu a těšili se, že si dáme konečně nějakou parádní cestu. Jenže setkání vypadalo jinak. Teplé počasí přiválo i lenost takřka bulharskou.

KOMÍN PRˇÁTELSTVÍ

KOMÍN  PRˇÁTELSTVÍ

KOMÍN PŘÁTELSTVÍ aneb z tebe kape, parťák se směje
Určitě to znáte ze školy. Probíhá vyučování a spolužák vedle vás se začne tlemit. Podíváte se na něj a začnete se tlemit také. Čím víc to chcete potlačit, tím víc se smějete.
Co když ale taková situace nastane ve skalách ve chvíli, kdy jste rádi, že jste rádi?

PO ZÁDECH DRAKA

PO ZÁDECH DRAKA

PO ZÁDECH DRAKA aneb když přijede strejda Luboš
Já těm svým dětem nerozumím. Proč tak jásají, když se jede za Lubošem?! Proč křičí nadšením, když má Luboš přijet? Pochopil bych, kdyby se těšili na Kristýnku. Je vlídná, milá. Zato Luboš se s našimi dětmi vítá slovy: spratci, poserové a podobně….no a našim dětem se to z nějakého důvodu líbí. Na druhou stranu je fakt, že dětem se momentálně líbí dinosauři a ještěři, do čehož Luboš svou vizáží zapadá.

JESKYNNÍ VEˇZˇ

JESKYNNÍ  VEˇZˇ

Pár fotek z Jeskynní věže je uvnitř, Atom pracuje na videu a reportu. L.

SMEˇDAVSKÁ VEˇZˇ

SMEˇDAVSKÁ   VEˇZˇ

SMĚDAVSKÁ VĚŽ aneb když obtížnější skálu nalézt, než na ni vylézt
Dlouho mi šrotoval v hlavě nápad vypravit se ke Smědavské věži. Ač jsem korytem Smědé od Sedmitrámového mostu ke Smědavě prošel několikrát, do příkrých srázů svírajících koryto řeky jsem se zrovna nehnal. Bylo to totiž vždy za horkých letních dní, kdy bylo dobře v chládku sevřené rokle.

Kazatelna, Oltárˇ

Kazatelna,  Oltárˇ

Video z minulého deštivého víkendu. L.

Musí to být on

Musí to být on

Černá věž a černé nebe
Musí to být on! Ten divnej chlap, co si mě vždycky měří pohledem, když procházím kolem jeho domu do hor. Vnímám, jak se jeho zrak vpíjí střídavě do mě a do mého batohu. Pohledem mě krájí a ve vzduchu je cítit nevyřčená nenávist. Vždycky se na něj usměju a popřeju mu hezkej den. Zabil by mě, ale řekne jen: „dobrej!“ a zní to jako štěkot kulometu.

STRZˇÁK

STRZˇÁK

KULIČKA – KOMÍNOVÉ VĚŽE – ZÉVA
Dlouho jsme si slibovali s Danem, že spolu vyrazíme do skal a pochopitelně Luboš byl přizván také. Prudil a prskal, že na Stržák nejde a že Kulička je jen nějaký šutr, zatímco on chce pořádné lezení. Přesto za námi vyrazil – že prý to pojme jako venčení psů a lézt ani nebude. Jo, zlatý voči…už vidím Luboše, jak jde za někým do skal a nevezme si sedák a lezečky….

JIZERKY HOREM DOLEM

JIZERKY HOREM DOLEM

JIZERKY HOREM DOLEM aneb O PTAČÍ SVOBODĚ
Do Jizerek putuji horem – dolem. Ovšem v době uzávěrky silnice mezi Souší a Smědavou jenom dolem. Jakmile cestu horem zavřou, vzdálenost do severní části hor se mi zdvojnásobí. A proč se mi zdvojnásobí? Protože nemám křídla!

ZDÁNLIVEˇ NEZAJÍMAVÉ JARO

ZDÁNLIVEˇ  NEZAJÍMAVÉ JARO

Že počasí letošního jara lezení nepřeje? Je tomu tak, ale kdo by se zlobil. Na to, co stojí zato, se vyplatí čekat, o to větší cenu to potom má a příjemnější pocity to přináší.

OSTRˇÍ A ZTRACENÁ

OSTRˇÍ  A ZTRACENÁ

OSTŘÍ A ZTRACENÁ VĚŽ aneb tak trochu KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
Letošní jaro v Jizerských horách je vlastně jen mýtus. Bylo? Nebo snad nebylo? Na pár dní zavítalo a zase se důmyslně ukrylo – snad pod některý s jizerskohorských viklanů, který následně udělal „klap“ a jaro už k nám nikdy nepřijde.

Holky v akci – II

Holky v akci - II

S děvčaty po druhé na skalách. Kristýnka měla kocovinu, tu komentovat nebudu, ale s Růžou to už vypadalo mnohem lépe, lezla bez keců, žáby dávala jako nic a dalo se na to i koukat, pár fotek uvnitř. L.

MALÝ SˇTOLPICH

MALÝ  SˇTOLPICH

Minulou neděli se Jablonečáci courali už od rána v Malém štolpichu. My jsme se chystali přidat po o. Kucí byli na Morionu, když jsme za nimi začli stoupat do skal, tak mi zvoní telefon,, ano, čau Dan, je to tady mokrý, teď jsem vylítnul z plotny, docela jsem se proletěl, smích,, jdeme na Štolpiskou plotnu, ok. Skály byly fakt hodně mokrý, ale něco jsme přeci jenom přelezli. L.

MUCHOV aneb návrat tam, kam jsem utíkal

MUCHOV aneb návrat tam, kam jsem utíkal

Všichni to asi znáte. Co máte nadosah, projité, nakoukané a ohmatané, to vám přestává připadat mimořádné. Lékem na takové zevšednění je navštívit jiná místa, uvidět nové obzory a následně se vrátit. Potom si to uvědomíte!

ZAHRADNÍKÚV UCˇENˇ

ZAHRADNÍKÚV  UCˇENˇ

Z první dubnové neděle se vyklubal skoro letní den, a tak jsem se do skal vykopala i já. Tři krásný cesty, opalovačka na vrcholu, jedna „klídková“ houpačka a hlavně všeobecná pohoda. Kri Kri. Foto uvnitř.

MORION

MORION

Impozantní skalní blok ztracený v příkrých srázech nad Malým Štolpichem, připomíná svým tvarem stejnojmennou přilbici španělských conquistadorů. Tvarová podobnost je nejvíce zřejmá při pohledu od severozápadu. Přijdete-li k němu poprvé, stanete pod ním v němém úžasu a oči z něho spustit nemůžete.

JIZERSKOHORSKÁ HOROLEZCˇATA

JIZERSKOHORSKÁ HOROLEZCˇATA

Byl to vzácný den, kdy se všechno sejde: dokonalé počasí s ostrými výhledy a jarním sluncem ohřívajícím skalnaté stráně, volno z práce, děti natěšené na výlet a spokojení rodiče, které těší upřímná dětská radost z prožívaného dobrodružství.

Pohoda na Kurˇích

Pohoda na Kurˇích

Tak jsme se zase po dlouhé době sešli ve větším počtu, sranda byla, póčo super, akorát nám to zase trochu kazil Abu s těma jeho sólíčkama :) . L. ,, video uvnitř.

DIVOKÝ OKRAJ A VILÉMOVA VEˇZˇ

DIVOKÝ OKRAJ A VILÉMOVA VEˇZˇ

Páteční odpoledne, vítr profukuje dosud bezlistými bučinami a ve vzduchu je cítit voda. Ze šedých mraků zatím neprší a skály by tak měly být oschlé. Vyrážíme z hejnického base campu. Cíl výpravy? Jako vždy do poslední chvíle nejistý.

Abuova galerka

Abuova galerka

Novoroční a Poslední věž, Abu mně poslal pár fotek z nedělní akce. foto uvnitř.. L.

MECHOVKA

MECHOVKA

MALÉ VÍTĚZSTVÍ NA MECHOVÉ VĚŽI A MECHOVÉ VĚŽIČCE
Za brzkého sobotního odpoledne jsem – netradičně – dorazil do Hejnic vlakem. Zavzpomínal jsem si na doby, kdy vlak byl jediným dopravním prostředkem, kterým jsem do hor cestoval.

Holky v akci

Holky v akci

Růža a Kristýnka letos poprvé na skalách, funěly ve spáře jak starý báby, ale nakonec to obě dvě zdárně vyšoukaly. L.

Knihy o Jizerkách

Knihy o Jizerkách

Abu a jeho sbírka knih o Jizerkách.

Knihy s tematikou Jizerských hor

Knihy s tematikou Jizerských hor

Je hnusně? Sáhni po knize! Aneb knihy s tematikou Jizerských hor
Je kniha anachronismus? Snad ne! Nevím, jestli to pociťujete také, ale pro mě je mnohem příjemnější sáhnout do knihovny a vytáhnout oblíbenou knížku, prolistovat ji, přečíst třeba po x-té oblíbené pasáže, než otevřít soubor s nějakou e-knihou. Virtuální svět nás válcuje, ale kniha snad přežije. Fandím jí!

OKOLÍ ORLÍHO HNÍZDA – fotogalerie

OKOLÍ ORLÍHO HNÍZDA – fotogalerie

Několika fotografiemi se vracíme k poslední výpravě na Orlí hnízdo a do jeho okolí. Cíl nebyl pevně daný – vše podle chuti. A tak místo skoro tradičního postupu od Orlího hnízda ke Stojce jsme se rozhodli, že si projdeme skály v okolí Bradla a svahem sestoupíme dolů.

TRAVERZ POD ORLÍM HNÍZDEM

TRAVERZ POD ORLÍM HNÍZDEM

Je těžké zůstat doma, když do stále ještě zimních hor zavítají dny, které voní jarem! Víme, že zima ještě zdaleka nekončí – prostě takové předjarní nadechnutí. Kam se opře sluníčko, sníh povolí.

ZÁSADSKÁ PRALYZˇE 28. ledna 2017

ZÁSADSKÁ  PRALYZˇE 28. ledna 2017

7. ročník lyžařského závodu v Zásadě – není důležité zvítězit, ale zúčastnit se a to – pokud možno – v historickém oděvu a s lyžemi po prababičce….

LEDEN V ZAHRADNÍ STRÁNI

LEDEN V ZAHRADNÍ STRÁNI

Co dělá takový ZAHRADNÍKŮV UČEŇ v zimě? Odpověď je prostá: stojí v lese, částečně je zapadaný sněhem a čeká, jestli na něj někdo vyleze. A byli jsme to my s Lubošem. Ale postupně.

Velký Sˇtolpich – video

Velký  Sˇtolpich - video

Pár záběrů z „dne blbec“ je na videu uvnitř. Až na moncl na levém oku a dvou modrejch prstů to byl docela fajn den. Co se stalo v inkriminovaný den je ZDE. Luboš.

DEN BLBEC

DEN BLBEC

Když si myslíte, že ho máte…..aneb DEN BLBEC
Někdy to cítíte v kostech už od probuzení: něco není v pořádku. Předtucha nebo ( chcete-li ) šestý smysl vás varuje. V takový den se už ráno netrefíte proudem ranní moči do záchodu, kartáčkem do pusy, kávu si osolíte a doma zapomenete jedno dítě v postýlce, naopak odpoledne dvě nevyzvednete ze školky. Fajn, to je klasický, férově zjevný a za nic se neschovávající špatný den.

MRAZIVÁ PREMIÉRA 2017

MRAZIVÁ PREMIÉRA 2017

První leden 2017 a já volám Lubošovi: „Tak co, kámo, už máš nějaký horezdar?“. Mrzutý hlas odpovídá: „Já ti pěkně z vejšky na horezdary….“.

Prulet rokem 2016

Prulet rokem 2016

Zase je to tu: konec roku. Nebilancuji, nehodnotím. Neznám dokonce ani počet výprav a výletů, natož vylezených cest. Prostě uplynul rok, zítra nenastane žádný zlom ve vývoji planety Země ani vesmíru, jen lidi otočí kalendář ( pokud jim zbydou nějaké prsty po střílení rachejtlí ).

SEZÓNA 2016

SEZÓNA 2016

Sestřih z fotek z letošní sezóny. L.

VÝLET DO PODZEMÍ

VÝLET DO PODZEMÍ

KDYŽ HLÍDÁ TÁTA + VÝLET DO PODZEMÍ aneb ohlédnutí třetí
Třetí z letošních ( nejen ) jizerskohorských ohlédnutí věnuji na dvě akce. Ta první z nich by se dala nazvat Když hlídá táta…

DELSˇÍ CESTY aneb ,,bejt toho tak 300 metru“

DELSˇÍ  CESTY aneb ,,bejt toho tak 300 metru“

JIZERSKOHORSKÉ VYŠŠÍ STĚNY A DELŠÍ CESTY aneb ,, ….bejt toho tak 300 metrů….“

Znáte to všichni, kdo si alespoň občas jdete zalézt – a to nejen do Jizerek. Vzlínáte stěnou vzhůru a najednou jste v pasáži, která vás přivádí do stavu lezecké nirvany.

POZDNÍ LISTOPAD 2016

POZDNÍ LISTOPAD 2016

POZDNÍ LISTOPAD 2016 v Jizerských horách – Muchov a Zahradní stráň

Koncem listopadu se v Jizerských horách rozhostilo ideální počasí na podzimní toulání. Ubylo podmračených deštivých dní, vyjasnilo se a zároveň přituhlo.

ROVNÁTKA NA KEDLUBNU

ROVNÁTKA NA KEDLUBNU

ROVNÁTKA NA KEDLUBNU aneb krystalicky čistý den v Zahradní stráni

Nechci se opakovat, ale nemůžu jinak. Jizerské hory jsou duševním sanatoriem. Co hor jsem už prochodil na různých kontinentech, ale cítím to jen a právě tady. A více lidí mi to již potvrdilo.

ROK NA HOUBY aneb ohlédnutí druhé

ROK NA HOUBY aneb ohlédnutí druhé

Rok 2016 byl rokem na houby. Tedy myšleno na houby bohatým, zkrátka houbařským. Nejedna z výprav do jizerskohorských skal skončila otázkou: „Kam s nimi?“

Podzimní ( nejen ) jizerskohorská panorama a mysˇky.

Podzimní ( nejen ) jizerskohorská panorama a  mysˇky.

Podzim je čas proměn a pro mě zároveň měsíc neklidu. Příroda se mění před očima, listí se barví, později opadává, mlhy střídají jasné dny, jen ten zmíněný neklid trvá –

GREGOR

GREGOR

Minulý víken přibyla nová cesta na „Gregora“,moc pěkná šestka po hraně. Foto uvnitř. L.

Rychlá akce quakerská

Rychlá akce quakerská

A zase bylo krásně hnusně, chladno a mokro. Ale my jsme vyrazili s Lubošem dolézt pár vymyšlených cest na Geronima a Teepee.

JIZERSKOHORSKÉ ZTRÁTY A NÁLEZY aneb Gregor, Geronimo, Teepee

JIZERSKOHORSKÉ ZTRÁTY A NÁLEZY aneb Gregor, Geronimo, Teepee

Pamatujete si, když jste poprvé – a hlavně sami, bez rodičů – vyrazili na výpravu do lesa? Vzdalovali jste se od domu, neřídili jste se žádnou mapou ani značkami a měli jste pocit, že jste objevili novou neznámou zemi. Každý krok byl dobrodružství a to známé cestovatelské lechtání u pupku zvěstující báječné objevy se poprvé přihlásilo o slovo.

KNÍZˇKA NA JESKYNNÍ

KNÍZˇKA NA JESKYNNÍ

Když jsme minulý rok našli s Atomem starou schránku na Jeskynní stěně a v ní kus papíru se zápisama z roku 2001

JIZERKY ANEB CESTA ZA SVEˇTLEM

JIZERKY ANEB CESTA ZA  SVEˇTLEM

ŘÍJNOVÉ SVĚTLO V JIZERSKÝCH HORÁCH aneb cesta za světlem

Inverzní počasí s mlhami v údolích v sobě nese něco jako symboliku nebo snad poselství o našem směřování za světlem.

RˇÍJEN NA SCHARFLEHNE

RˇÍJEN NA SCHARFLEHNE

ŘÍJEN NA SCHARFLEHNE aneb o času, období, jménech a lidech

Jsem Čech jak poleno. Kam až naše rodinná kronika sahá a zřejmě i dále. Po generace bydlíme v Zásadě, české vesnici, která mimochodem za protektorátu byla nejsevernější českou obcí, jež obtékala protektorátní hranice.

Nová skalka nad Ferdˇákem.

Nová skalka nad Ferdˇákem.

Skalka se jmenuje Gregor, jsou na ní tři cesty a na dalších dvou se pracuje.

RˇÍJNOVÝ VÍTR na Cˇernostudnicˇním hrˇebenu

RˇÍJNOVÝ VÍTR na Cˇernostudnicˇním  hrˇebenu

Hřeben sebevrahů

A je to tady!

Říjen v Jizerských horách má pro mnoho z nás, kdo máme na Jizerkách vypěstovanou závislost, magickou moc.

Strzˇový vrch

Strzˇový  vrch

Pozdní září na Stržáku.
Stržový vrch se proměnil. Na Hemmrichu se ještě nedávno parkovalo zdarma a moc aut tam nestálo. Dnes? Napřažená ruka výběrčího parkovného se ti cpe do auta i přes zavřené okénko.

Babí léto v Jizerkách

Babí léto v Jizerkách

Kalendářně začal podzim, ale co se počasí týká, rozhostilo se nám v Jizerkách nádherné babí léto.

UHLÍRˇOVA CˇAPKA – video

UHLÍRˇOVA     CˇAPKA - video

Uhlířova čapka – Čihulova cesta aneb blízká setkání třetího druhu.
Vylezení Čihulovy cesty na Uhlířovu čapka je přáním mnoha těch, kdo v Jizerkách lezou. A zároveň skoro všichni, kdo si cestou přelezou, říkají, že sem už se nevrátí. Na mě se nehodí ani jedno z výše uvedeného.

PROTRZˇENÁ

PROTRZˇENÁ

Protržená přehrada na Bílé Desná – vizualizace. Moc pěkně zpracované video.

JINDROUSˇOVCI – video

JINDROUSˇOVCI  -  video

Neuběhla ani sezóna a Marťa vyvádí pětky jakoby nic a Jindrouš běhá po 6b plotnách ani nemrkne., velkej posun přátelé, jen tak dál. Luboš.

JIZERSKOHORSKÉ NÁBOZˇENSTVÍ

JIZERSKOHORSKÉ   NÁBOZˇENSTVÍ

Všímáme si toho s Lubošem oba. Možná nejsme nejchytřejší, ale často mezi sebou vedeme „chytré“ řeči. A jedním z témat bývá víra.

POLEDNÍ STEˇNA – video

POLEDNÍ  STEˇNA - video

MĚSÍČNÍ CESTA na Polední stěnu
Posedáváme u paty Polední stěny, vzduch jako v prádelně a propocené hadry na nás neschnou. O slovo se hlásí opravdový hlad až je člověku slabo, ale my se smějeme, všechno nám přijde vtipné jak po pěkně buclatém jointu, zkrátka máme v p*či.

FRÝDLANTSKÉ CIMBURˇÍ

FRÝDLANTSKÉ  CIMBURˇÍ

ŘÁD, ZLOŘÁD a NEŘÁD aneb když se lesem nese řev….
Kdo chcete číst o lezení, nečtěte dál. Nejen lezením jsme živi, občas si také musíme všímat i jiných záležitostí…

SVINÍ KÁMEN

SVINÍ KÁMEN

Sedm blbů na jednom šutru,, údolka na Sviňák je krásná cesta, pár záběrů z cesty je uvnitř na videu.. Luboš.

A ZASE POHOVKA

A ZASE POHOVKA

Minule jsem sem dával video s partou buziků z holandska, tak teď pro změnu video s partou lezbiček. Luboš.

Jizerské hory Pohovka – video

Jizerské hory Pohovka - video

POHOVKA aneb přijdou ty dny….

Pomalu nadchází, přišly s pozdně probuzeným létem a pozorné oko již o nich nějakou dobu ví. Hlásí se zprvu nenápadně, ale jejich čas nezvratně nastává. A já jsem za ně rád! Ptáte se, o čem to mluvím? O dnech barvícího se listí! A to je v jizerskohorských bučinách nesporně jeden z vrcholů dramatické tvorby jejího veličenstva Matky Přírody. Na podzimní paletu barev si ještě počkáme, ale změny už jsou uvedeny v pohyb, zatím pomalý, ale nezastavitelný.

NOS Údolní cesta – video

NOS Údolní cesta - video

Údolní cesta na Nos v Jizerských horách? Chtělo by to pořádně dramatickou hudbu a epický příběh? Kdysi možná, při prvovýstupu…. Teď už to není třeba.

Údolka na NOS

Údolka na NOS

Lubošovi se to dobře říká: „Napiš nějaký kecy k videu, já to fláknu na Kagota….“. Ale pro mě to znamená bolestivou záležitost: zamyslet se. Jasně, nemusím to s tím myšlením nijak přehánět, protože si to stejně píšeme jen pro sebe a pár stejně postižených jizerskohorských pacientů, ale když už něco děláme, chceme, aby to mělo smysl.

SLUNECˇNÍ STEˇNA

SLUNECˇNÍ   STEˇNA

Bylo nebylo, konečně se protnulo volno tří z nás, abychom mohli společně vyrazit na žulu do jizerskohorských – tentokráte sluncem prozářených – lesů. Luboš, Dan a já. V takovémto složení jsme v horách ještě nebyli. A takovou premiéru je třeba pěkně oslavit.

JIZERSKÉ HORY – buzerant group 2016

JIZERSKÉ HORY - buzerant group 2016

Každý rok přijíždí do Jizerek parta divnejch lidí z Holandska. Asi před třema rokama jsme se s nima potkali – ani nevim kde – a nějak jsme si padli do oka a stali jsme se přáteli.

PEVNOST x 2

PEVNOST x 2

Hned dvakrát jsme za posledních několik dní navštívili rozložitou skálu ve Srázech – Pevnost.
A zatímco ona s bohorovným klidem někoho, kdo přečkal věky věků, shlížela na naše tragikomické pinožení, my bojovali více s vlastní leností než některou z cest vedoucích k vrcholu.

SPIRÁLOVÁ CESTA na ZVON

SPIRÁLOVÁ CESTA na ZVON

Co napsat o Zvonu? Snad vše už bylo řečeno a víc než slova tak říkají pocity. Stojíte-li pod touto ikonickou skalou Jizerek, buď to cítíte nebo ne. Ovšem jestliže jste milovníkem jizerskohorské žuly, cítit byste to měli. Zvon je zkrátka jen jeden. Každý výstup na něj je požitkem, každé posezení na jeho vrcholu je prostorem pro uvědomění si jedinečnosti prožívaného okamžiku – TADY A TEĎ. Jizerskohorská meditace se vším všudy.

POLEDNÍ STEˇNA

POLEDNÍ  STEˇNA

Je překrásný sobotní den,tak po včerejším extempore kdy jsem se ožral sám u ohně myslivcem,pak zmoknul ve spacáku,se dávám trochec ráno do kupy,řádná snídaně,koupačka v potoce apod., vyrážím směr base camp

Hajný

Hajný

Dovolená je specifická část roku. Dlouho se na ni těšíte a o to rychleji pak uteče. Lidé se z dovolené většinou netěší. S posledním dnem na dovolené se jim propadne nálada z euforie do deprese.

SÁM

SÁM

Nikomu se nechtělo do skal, tak jsem šel sám – ve stopách své dávné osamocené toulky, jedné z prvních….nádherná místa kolem Šolcových skal a výš u Lokomotivky stojí za návštěvu, vrcholová knížka na Černé stěně je nahrazena za novější, také ale již poměrně popsanou…všechno se mění, ale skály ( zatím a snad napořád ) zůstávají…. Tom Atom.

Jizerskohorská REINKARNACE

Jizerskohorská REINKARNACE

Stalo se nemožné, událo nemyslitelné a do reality se zhmotnil zázrak. Zase jsme s Lubošem vyrazili lézt. Jestliže jsem si však naivně myslel, že na jizerskohorskou žulu vyrážíme kvůli lezení nebo kvůli tomu, že se chce Luboš se mnou rozloučit před mým odjezdem na Čukotku tak, jako se já chci rozloučit s Jizerkami, mýlil jsem se.

Grálovka – video

Grálovka - video

Video z poslední akce je uvnitř. 10dní dovča, tak vydržte. luboš..

Okurková sezóna – VEˇZˇ GRÁLU

Okurková sezóna – VEˇZˇ  GRÁLU

Nevím čím začít?
Okurková sezóna začala… Hoe v Kanadě, Houml v Ádru, TomAtom užívá „Čukutky“ a Luboš se chystá do Burgasu

Marnost nad marnost

Marnost nad marnost

Ano, někdy se to tak povede, jako nám o víkendu. Sobota sraz v BS, Dan, Lukáš a Ich. Volba byla jasná, směr Polední stěna. Najednou Lukáš čumí do mobilu a prej za 40 minut má přijít bouřka jako kráva. OK. Rozjeli jsme sázky a čekali.

Kagotova pomsta

Kagotova pomsta

Kagotova pomsta – aneb jak jsem umřel já
Déšť vytrvale skrápí Jizerské hory a červen lezení na místní žule moc nepřeje. Vždy, když už slunce svými paprsky skály takřka vysuší, přijde další dešťový mrak a na lezení můžeme opět zapomenout. Utěšujeme se tím, že lesy vláhu potřebují, také koryta potoků se zase konečně nasytila a my si přejeme, aby avizovaná kůrovcová kalamita, která v důsledku už loňského sucha stále silně hrozí, nakonec byla zažehnána.

Nechat umrˇít Kagota?!

Nechat  umrˇít  Kagota?!


Život je legrační časový úsek mezi narozením a smrtí. Proč legrační? Protože má smysl pro ironii a přitahuje paradoxy. Někdy se tak stane, že co nás v jistou chvíli baví a těší, to v jiném období vyvolá otázku o svém smyslu a nutí nás přemýšlet o důsledcích, které z takového našeho – zdánlivě neškodného – počínání rezultují. A rázem přicházíme na pomyslnou křižovatku a stojíme před volbou, jakým směrem se dál vydat.

DIVÁ MÁRˇÍ – video

DIVÁ  MÁRˇÍ  - video

Pár momentů z pohledu lezce. Video uvnitř.. L.

OKOLÍ PALICˇNÍKU

OKOLÍ   PALICˇNÍKU

Galerka z okolí Paličníku je uvnitř. A přeci něco napíšu. Každý kdo leze, zná, když s přicházejícím strachem přichází klepatůra, většinou to má každej v nohách, ale co jsem viděl u Dana J., tak to jsem ještě nezažil.

Kauschkovka

Kauschkovka

Mimořádnou věží je tvarově nezaměnitelná Kauschkova věž, skála pod silničkou vedoucí k Tišině, opředená horolezeckými legendami, mýty a také soupeřením o nejprve jakékoliv a později už o první čisté přelezení. Sen jedněch a noční můra druhých, zkrátka dráždidlo pro mnohé z těch, kteří propadli lezení po jizerskohorské žule.

VINICˇNÁ PLOTNA, CˇERVENÉ SKÁLY

VINICˇNÁ PLOTNA, CˇERVENÉ SKÁLY

Stojí přímo u cesty a jak obyčejná štětka vyzívá kolemjdoucí k zastávce. Málokdo odolá. Za ty roky okusila podrážek, že by v pískovci vyšlapaly roklinu.

JIZERSKOHORSKÉ DUSˇEVNÍ SANATORIUM

JIZERSKOHORSKÉ  DUSˇEVNÍ  SANATORIUM

JIZERSKOHORSKÉ DUŠEVNÍ SANATORIUM aneb všichni jsme silní….
….jenže ta naše vnitřní síla má své hranice. Nejsme stroje, přesto jsme si s nimi v něčem podobní: fungujeme, dokud se nám nerozsvítí kontrolka a když jí nevěnujeme pozornost, zadrbe se nám motor.

VPD LETISˇTEˇ HEJNICE – BÍLÝ POTOK

VPD LETISˇTEˇ   HEJNICE  -  BÍLÝ POTOK

30.4.2016 – historický návrat letectví do údolí Jizerských hor v okolí Bílého Potoka, Hejnic a Ferdinandova, 1943 – 2016.

KOVADLINA – video

KOVADLINA  - video

Video z Kovadliny uvnitř report a foto je ZDE.

Počasí Hejnice (okres Liberec) - Slunečno.cz

NÁHODNÉ FOTO

IMG_0008 10032014103 217 DSC_2571 100_4016 100_1279 102_2529 10032014076 DSC_2660 OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA IMG_0066 IMG_0221

Bookmark Us

Delicious Digg Facebook Favorites More Stumbleupon Twitter

Search

About us

About Us

Our Sponsors

advertisement advertisement advertisement